Fanatismus v náboženství

JanM, duben 2002, aktualizace leden 2006

1. Definice náboženství

Náboženství (z latinského 're-ligio': re - opět, legare - spojit) označuje opětovné spojení jednotlivých živých bytostí (džíva, átma) s nejvyšší živou bytostí, Bohem.

"Náboženství bez filosofie je sentimentalismus nebo fanatismus, zatímco filosofie bez náboženství je mentální spekulace." (A.C. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda, Bhagavad-gítá taková, jaká je, 3.3, význam)

Védské poznání tvoří jnana (teoretické poznání) a vijnana (praktické, realizované poznání) - jnanam vijnana-sahitam (BG 9.1).

Aby v náboženství nebylo místa pro fanatismus, musí mít srdce (transcendentní oddanost) a hlavu (transcendentní poznání).

2. Fanatismus: rozšíření, vliv a aspekty

Fanatismus má mnoho podob. Nejznámějšími jsou nacionalistický, politický a náboženský, dále například sportovní (fanoušci).

Fanatismus byl a je ve větší či menší míře přítomen v každé náboženské tradici. Mají k němu sklony nezralí následovníci, jejichž nadšení nabyde nezdravé podoby. Následovníci většiny tradic, zvláště když se dostali k moci, měli sklony perzekvovat stoupence jiných tradic. Z historie vaišnavismu takové případy neznáme.

Je třeba se nenechat fanatismem znechutit a nezavrhnout náboženství jako celek ('všichni jsou pokrytci, kterým jde o moc a zisk'), ale držet se společnosti pokročilých praktikujících.

Toto znechucení otevírá cestu ateismu a hořké kritice náboženství (vylití dítěte i s vaničkou), čehož využívá sekularistická propaganda. Místo cíle náboženství - rozvinutí lásky k Bohu - je tak dosaženo pravého opaku.

2.1 Niyamagraha

Niyamagraha znamená nenásledování daného duchovního procesu v souladu s guruem, šástrou a sádhuem a s pravidly (viddhi) nebo jejich slepé následování. (SB 11.2.39)

Nenásledování má podobu buď prostého zavržení (ateismus) nebo překrucování písem pro ospravedlnění vlastních názorů a zájmů (osobního či rozšířeného smyslového požitku - obecně vše, co je v rozporu se službou Bohu) či zneužíváním jejich ústupků pro totéž. (SB 11.5.13 v.) Například zabíjení zvířat v rámci obětí (které má omezující význam) se může zvrhnout v pravý opak: masové vraždění na jatkách. 'Vrah zvířat nemůže poznat Boha.' (vina pasu-ghnat, SB 10.1.4)

Fanatikem či sentimentalistou je sahadžija (SB 2.7.53 v.), neboli nezralý spiritualista postrádající skutečné poznání a upřímnost následovat pokyny pokročilejších spiritualistů. Má sklon k filosofickým odchylkám a často si vymýšlí úplně novou, vlastní cestu, neboť je nespokojen se stávajícími. V dnešní době je to běžný jev.

Slepé následování znamená bez odkazu na písma a tradici (guru-sádhu-šástra jako vnitřní kontrolní mechanismy) a bez pochopení širšího kontextu. Nepřítomnost těchto vnitřních kontrolních mechanismů připravuje cestu fanatismu.

2.2 Jediná pravda

Fanatik je ten, kdo nedokáže změnit názor a nezmění téma.
- Winston Churchill

Fanatik nedokáže nikoho přivést k Bohu, ale dokáže od Něho mnohé odvrátit a přitom zdikreditovat náboženství jako takové. - autor

Fanatik typicky prohlašuje, že má "jedinou pravdu" (SB 11.5.13 v., 12.2.5 v.). To opět vyplývá z úplného či částečného nepochopení vlastní a ostatních duchovních cest spolu s nezájmem o jejich pochopení.

Pokročilí spiritualisté jsou naopak schopni spolu otevřeně komunikovat, například v mezináboženském dialogu. Příkladem může být festival Kumbhamela, kde se setkávají milióny následovníků různých védských tradic, a jejich přední představitelé diskutují teologii a praxi svých cest. Žádné násilnosti zde neexistují.

Ve skutečnosti mezi hlavními duchovními kulturami a tradicemi jsou rozsáhlé souvislosti: OriginalConnections.zip

Bhakti Ananda Goswami:

Člověk musí být absolutně přesvědčený. Pravda musí být jeho vlastní, 'realizovaná', ne pouze zapamatovaná z učení někoho jiného.

Podle řeči to vypadá, že trpí 'duchovní' pýchou. Po tolika letech v hnutí 'konvertoval' ke křesťanství, jako k něčemu 'jinému' a oponujícímu vaišnavismu, místo aby zrealizoval, že křesťanství a vaišnavismus jsou tradice s úzkým vztahem a uctívají stejného historického a teologického Boha. Právě tito pyšní fundamentalisté, kterým chybí realizace, mění jako příznivci náboženství strany, konvertujíce od jednoho druhu fundamentalismu k jeho opaku! Během let jsem potkal mnoho nerealizovaných katolíků, kteří se 'stali' protestantskými fundamentalisty. Byli nevědomí jako katolíci a jako protestanté se stali ještě nevědomějšími. Jako katolíci byli slepými následovníky a jako protestanté ještě slepějšími. Fanatici často překračují hranici v tom, že se stanou fanatickými odpůrci toho, co kdysi fanaticky propagovali. Jejich nemocí je duchovní pýcha, která je žene do extrémních a iracionálních pozic, pro nebo proti. Raději se s fanatiky jako ... nezaplétám, protože jsou buď subtilně nebo hrubě nebezpeční. Jsou prameny vaišnava aparádhy. Prosím nesnaž se mně s ním nebo s kýmkoliv jako on zaplétat. Moje práce není vynakládat energii na potyčky s lidmi jako on. Je pravděpodobně 'nepřekonatelně' nevědomý, jak by řekla církev. To znamená tak pyšný na svůj omyl, že by šel raději do pekla, než by se ho vzdal.

Moje rada je držet se dál od něho a lidí / fundamentalistů jako on. Ty sám ještě nemáš dostatek poznání o své vlastní křesťanské tradici ani o vaišnavské tradici na to, abys ochránil svoji víru před fanatiky. Drž se dál od Adventistů Sedmého Dne, Svědků Jehovy, advaita védántistů / májávádích a všech ostatních pyšných, exklusivistických fundamentalistů. Drž se dál i od New Age ničitelů starobylých tradic. Zatímco konstruktivní dialog je možný s katolíky hlavního proudu s otevřenou myslí, někteří katolíci spadli do hluboké studny fundamentalistického myšlení podobného protestantskému. Navzdory obecné globální intelektuální liberálnosti katolicismu, někteří katoličtí charismatici jsou nyní velmi fundamentalističtí. To jsou ti nejagresívnější anti-hinduističtí katoličtí misionáři v Indii. Připadá mi, jako by ... upadl pod vliv tohoto druhu sektářského protestanto-fundamentalistického pseudo-katolicismu.

Zvláště bizarní je, že spojuje své odhalení o 'falešných bozích' se zjevením Marie v Makedonii. Pravá zjevení Naší Paní soustavně žádají o jednotu celého lidstva! Nazývá se Matkou celého lidstva a prosí nejen o křesťanskou jednotu, ale dokonce o mír a jednotu mezi náboženstvími! Kdyby ... opravdu chápal pravé poselství Naší Paní, otvíral by své srdce a ne ho uzavíral. Měl by větší sklon k mezináboženskému dialogu a porozumění, ne k fundamentalistickému sektářství. Katolicismus znamená universalismus. Skutečný katolicismus nelze sladit s jakýmkoliv úzkoprsým sektářstvím či předsudkem. Když se setkám s katolíky typu 'fundamentalista', hluboký protiklad mi říká, že s těmito osobami je něco ve vážném nepořádku. Drž se stranou od rozvratnických fundamentalistů všeho druhů. Trpí 'duchovní pýchou', a tak se dopouštějí mnoha urážek ostatních oddaných a samotného Boha. Snaž se sdružovat s pokornými osobami dobré vůle, které hledají lepší pochopení, vzájemné ocenění, mír a jednotu mezi všemi Božími lidmi.

Duchovní pýcha
se objevuje na mnoha úrovních. Jedná se o drobné záležitosti, ale mohou nabýt větších rozměrů. Jeden ze způsobů, kde se duchovní pýcha projevuje, je vydávání svědectví. Slyšeli jste někdy o někom, kdo vydal svědectví o Ježíši a když skončil, opravdu jste necítili, že byste se o Ježíšovi dozvěděli nebo spatřili něco nového? Prostě jste na to nemohli ukázat prstem, ale jedná se o subtilní víru, která začíná svědčit o Ježíšovi a pak se obrátí k sobě. Končí sebeoslavováním a je velmi subtilní. Lidé si stěží uvědomují, že to dělají. V Bibli nám apoštol Jan říká: "Toto vám prohlašujeme: Co bylo od počátku, co jsme slýchali, co jsme očima svýma viděli, co jsme spatřili, a čeho se ruce naše dotýkaly" (1Jn 1:1) Byli opatrní, aby svědčili jen o Pánu. Proto se snažíme svědčit s plodem toho, co zažíváme, ne konkrétně jak jsme tam dospěli, ale více se zaměřujeme na plod. To ukazuje přímo do Božího království, přímo zpět k Pánu. Nejsme-li si toho vědomi a tyto dveře v nás zůstanou otevřené a nevyléčí se, musíme být na pozoru. Může se objevit duch věštění a bude svědčit. Můžeme jej nalézt ve Starém Zákoně a hovorech sv. Pavla o něm - a on jej vyhnal. Jedna z následovnic chtěla dělat to, co Pavel a neustále mluvila o tom, jak úžasné je, že má tyto schopnosti (viz Skutky 16:17,18). Vším ukazovala na Pavla, člověka. Tento duch je velmi subtilní. Pavel koná tuto úžasnou službu, ale duch věštění křičí a zaměřuje pozornost na Pavla. Vidíte ten rozdíl? Sv. Pavel to viděl, chytil jej a ihned vyhnal. Je to velmi mocný duch a velmi subtilním způsobem se pokouší odvést pozornost od Boha, od Ježíše, od Marie, od Božího království a subtilně ji zaměřit na lidské bytosti, dokonce i ty nejlepší z nich. Když čtete životy světců, vidíte, že se tolik obávají pýchy, protože tento duch je velmi prohnaný a angažuje se v této oblasti. Jako prostředníci musíme také být velmi pozorní. Je to subtilní způsob, jak nás může nepřítel napadnout. Dejme tomu, že jste se opravdu modlili, postili, těžce usilovali a něčím trpěli a přijde odpověď. Dosáhnete vítězství! Musíme být velmi ostražití, abychom neřekli: "Dokázal jsem to! Věděl jsem, že to byla moje modlitba. Věděl jsem, že mi Bůh řekl, že když to udělám, dosáhnu pro tebe vítězství!" Slyšeli jste někdy prostředníka takto mluvit? Možná jste tak mluvili sami. Jsou doby, kdy můžeme někomu velmi oprávněně říci: "Bůh ti opravdu dal břemeno a já jsem se za tebe modlil." Lidé musejí vědět, že Bůh má lidi, kteří pro ně jednají jako Jeho prostředníci, ale když učiníme ten krok navíc a přijmeme zásluhy za vítězství, opustíli jsme z Boží tábor, a vešli přímo do Satanova. Satan se pokusí o vše, aby nás přiměl se oslavovat.

Pouze Bůh přijímá zásluhy za vítězství!

Výňatek z "Desert Tactics," Desert Briefings, pásek 3.

Citáty:

Ponižte se před Pánem a On vás povýší. (Jakub 4:10)

My jsme nezvolili Boha, On si zvolil nás (Jan 15:16).

Bůh v nás projevuje vůli potěšit Ho (Filipským 2:13).

Bůh dává každému člověku jeho míru víry (Řím. 12:3).

Bůh řídí myšlenky ctnostného člověka (Přísloví 16:3).

Kroky dobrého člověka řídí Pán (Žalm 37:23).

Duch Svatý dává lidem dary, jak si sám zvolí (I Kor. 12:11).

Bůh projevuje milost tomu, komu se rozhodne ji projevit (Řím. 9:15).

Více: www.inchristalone.org/SpiritualPride.htm

2.3 Odmítání fakt

"Základem náboženství musí být věda a logika. To je prvotřídní náboženství." (BG 7.1-3, Stockholm, 10. září 1973)

Fanatik se snaží svoji 'jedinou pravdu' za každou cenu chránit a zavírá přitom oči před důkazy, které jí odporují - v písmech nebo vědeckými (SB 12.2.1 v.). Zásadně nepřipouští diskusi. Má-li moc, protichůdné názory potlačí, a diskusi tak znemožní. Odpůrcům navíc sám často dává nálepku fanatiků, aby s nimi nemusel vést dialog. Podvědomě si není jist svojí pozicí, a proto se vyhýbá konfrontaci. To svědčí o nedostatku tolerance, jednoho z průvodních znaků fanatismu.

Příkladem byla násilná likvidace všeho védského v Arábii v počátcích islámu, kdy se Mohamed a jeho stoupenci chtěli zmocnit obrovského bohatství v tamních chrámech. Navzdory tomu a díky jejich neznalosti se dochovalo mnoho stop předchozí kultury (pravidla pouti do Mekky, Kaaba = Šivův chrám, černý kámen v Kaabě = Šiva linga, sedmeré obcházení Kaaby, ale v obráceném směru = parikrama, pramen zamzam = Ganga, číslo 786 na arabských výtiscích Koránu = om, atd.).

Katolická církev v Polsku bojuje proti vaišnavským organizacím Mise Čaitanji a ISKCON a neváhá se přitom uchylovat ani ke lžím, pomluvám a násilí. Bylo prokázáno spojení mezi církevními činiteli a skinheady, kteří napadali účastníky velkých festivalů ISKCONu. Zapomněli, že v počátcích křesťanství to byli oni, kdo byl pronásledován židovskými kněžími prahnoucími po neomezené moci. Nový Zákon (Skutky 5:33-40) popisuje, jak židovský mudrc Gamaliel odradil Sanhedrin od perzekuce prvních Ježíšových učedníků. Řekl, že pokud se jedná o učení vytvořené lidmi, pak časem samo zanikne, ale kdyby kázali Boží poselství, nepodaří se je zastavit a stavět se proti Bohu by bylo navíc nebezpečné.

Podobný jev lze pozorovat i v moderním vědeckém establišmentu, který navenek vystupuje jako otevřený, ale jen dokud nejsou ohrožena jeho paradigmata, čili 'jediná pravda'. Na vlastní kůži to zažili R. Thompson a M. Cremo po vydání knihy Forbidden Archeology. Vše zdokumentovali v knize Forbidden Archeology's Impact.

2.4 Podněcování

Fanatismus bývá zneužíván jako politický nástroj podle zásady 'rozděl a panuj'. Například náboženské boje mezi hindy a muslimy v Indii začaly až po příchodu Britů. (SB 1.10.3-4, Teherán 13.3.1975)

To vybízí k úvaze, jestli není obraz náboženského fanatismu někdy uměle zveličován. Klasická otázka zní: Cui bono? (Komu to prospívá?)

2.5 Maskování

Nacionalistický fanatismus se často maskuje jako náboženský (Palestina-Izrael), protože náboženské důvody se obtížněji vyvracejí a jsou pro mnoho lidí přijatelnější. Náboženství je obecně citlivé téma.

2.6 Oběť

Fanatik obětuje život za ideu, často s příslibem budoucí odměny (například smyslový požitek v ráji). Oběť není sama o sobě negativní, protože například položit život za národ ve válce se chválí jako hrdinský čin. Je pouze třeba posoudit kvalitu této idey (podle tři gun) a vidět, jestli je životní (či jakékoliv jiné) oběti hodná.