krishna.com | iskconnews.org | bbt.org

Vaišnavská etiketa

Bhakti čaru Svámí

Obsah
1. Úvodní lekce
2. Jak se stát oddaným Krišny
3. Základní zásady vaišnavského chování
4. Více o vaišnavském chování
5. Vaišnavské chování inspiruje každého
6. Etiketa ve vztazích
7. Ženy jako matky
8. Vaišnava aparádha
9. Vaišnavský oděv
10. Opravování ostatních
11. Etiketa v řízení
12. Etiketa v chrámové místnosti
13. Služba hostům a doživotním členům
14. Rozdávání a přijímání prasádam
15. Etiketa při kírtanu
16. Etiketa na veřejnosti
17. Etiketa na svatých místech
18. Bráhmanové, májávádí a příslušníci ostatních sampradájí

1. Úvodní lekce (Jeho Svatost Bhakti čaru Svámí)

Chtěl bych vás všechny přivítat na našich kurzech vaišnavské etikety. Děkuji vám za účast. Začnu přečtením několika citátů z Čaitanja-čaritámrity, pokynů Čaitanji Maháprabhua Sanátanovi Gósvámímu o sadáčáře, chování vaišnavy.
Šrí Čaitanja Maháprabhu dal pokyn Sanátanovi Gósvámímu sepsat "vaišnava smriti" (Hari Bhakti Vilásu) v Čaitanja-čaritámritě Madhja 24.324-344:
"Sanátana Gósvámí pravil se sepjatýma rukama: "Můj Pane, nařídil jsi mi napsat příručku o vaišnavském chování. Mám ten nejnižší původ a o správném chování nic nevím. Jak bych mohl sepsat autorizované pokyny o vaišnavském chování?"
Sanátana Gósvámí poté Pána požádal: "Prosím, osobně mi sděl, jak napsat tuto knihu o vaišnavském chování. Zjev se, prosím, v mém srdci. Pokud bys tak učinil a osobně mě při psaní této knihy vedl, pak budu moci doufat, že se mi i přes můj nízký původ podaří tento obtížný úkol splnit. Dokážeš to, protože jsi Samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, a vše, co děláš, je dokonalé."
Šrí Čaitanja Maháprabhu odpověděl: "Vše, co si přeješ vykonat, Krišnovou milostí dokážeš. On ti vyjeví pravý význam. Jelikož jsi Mě požádal o přehled, poslouchej, prosím, těchto několik poznámek. Na začátku je třeba přijmout útočiště u duchovního mistra. Tvá kniha by měla uvádět charakteristiky pravého gurua a kvalifikovaného žáka. Před přijetím duchovního mistra je nutné si být jist jeho postavením. Také duchovní mistr by měl znát postavení žáka. Nejvyšší Osobnost Božství, Krišna, by měl být popsán jako cíl uctívání a měl bys uvést bídža mantry pro uctívání Krišny, Rámy a ostatních expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství.
Měl bys popsat kvalifikace potřebné pro získání mantry, dokonalost mantry, očistu mantry, zasvěcení, ranní povinnosti, vzpomínání na Nejvyššího Pána a tělesnou očistu. Ráno si musí oddaný vyčistit zuby, vykoupat se, pomodlit se k Pánu, poklonit se duchovnímu mistrovi a sloužit mu. Tělo by si měl označit na dvanácti místech úrdhva-pundrou (tilakem) a nanést si na něj razítkem svatá jména Pána či Jeho symboly jako jsou disk a kyj.
Poté bys měl napsat, jak by měl oddaný ozdobit své tělo gópíčandanem, nosit na krku korálky z tulasí, sbírat lístky tulasí, vyčistit svůj oděv a oltář, dům či byt, jít do chrámu a tam zazvonit na zvonec pro upoutání pozornosti Pána Krišny.
Rozepiš se také o uctívání Božstev, při kterém by se mělo obětovat Krišnovi jídlo alespoň pětkrát denně. Krišnu je třeba včas uložit na lůžko. Měl bys také popsat árati a uctívání Pána pomocí pěti, šestnácti či padesáti položek.
Měl by ses podrobně zmínit o charakteristikách Božstev a šálagráma-šil, návštěvě Božstev v chrámu a pouti na svatá místa jako je Vrindávan, Mathurá a Dváraka.
Měl bys oslavit svaté jméno a pečlivě zanechat přestupků při jeho pronášení. Je třeba znát příznaky vaišnavy a zanechat všech druhů séva-aparádhy, přestupků při uctívání Božstev.
Měl bys popsat věci pro uctívání jako je voda, lastura, květiny, vonné tyčinky a lampa a zmínit se o polohlasné recitaci manter, přednesu modliteb, obřadném obcházení a skládání poklon. To vše je třeba pečlivě studovat.
Dále se zmiň o puraščaraně (očistě), přijímání Krišnova prasádam, vyhýbání se neobětovanému jídlu a pomlouvání Pánových oddaných."

Toto je také nesmírně důležité si zapamatovat. Vaišnava by neměl přijímat nic, co nebylo obětováno Krišnovi. Na to si musíme dát velký pozor. Na celém světě jsem si totiž povšiml tendence jíst neobětované jídlo. Jediným kritériem se stalo, zda je vegetariánské.
Toho se snažte vyvarovat jak je to jen možné. Když cestujete nebo jste na sankírtanu, je to něco jiného. Přesto bychom však měli všechno nejprve obětovat Krišnovi.
"Každý by měl znát příznaky oddaného, jak se sdružovat s oddanými, jak je uspokojit službou a jak se vyvarovat společnosti neoddaných. Také je třeba pravidelně naslouchat přednesu Šrímad-Bhágavatamu.
Vidíme, jak Prabhupáda aplikoval všechny tyto pokyny Sanátana Gósvámího v naší Společnosti.
"Měl bys popsat každodenní a čtrnáctidenní povinnosti, zvláště dodržování půstu na Ékádaší, který nastává každých čtrnáct dní."
Toto je také důležité vzít v úvahu: obvykle si totiž myslíme že pouhým vynecháním obilovin dodržujeme Ékádaší. Když však mluvíme o dodržování Ékádaší, ve skutečnosti to znamená půst. A půst znamená nejíst nic, ne jen vynechat obiloviny. Na počátku sice oddaní mohou na Ékádaší pouze vynechat obiloviny, ale s postupným pokrokem bychom se měli snažit o úplný půst. Také se píše, že je možné zůstat vzhůru 24 hodin. Zůstaňte vzhůru ve dne i v noci.
Když přednáším o dodržování Ékádaší, oddaní často namítají, že Prabhupáda nám nikdy nepřikázal dodržovat je tímto způsobem. Ve skutečnosti však v Nektaru oddanosti říká, že oddaní mohou zůstat vzhůru celou noc a opěvovat slávu Pána. Toto je tedy jeho další pokyn. Není to vlastně nic obtížného.
"Měl bys doporučit vyhnout se smíšenému Ékádaší ve prospěch čistého Ékádaší." (CC Madhja 24.342)
Možná jste si všimli, že někdy se nepostíme na Ékádaší, ale na Dvádaší. Důvodem je, že se jedná o smíšené Ékádaší, kdy do Ékádaší, jedenáctého dne, zasahuje Dašamí, desátý den. V tom případě se postíme na další, dvanáctý den, čili Dvádaší. Je uvedeno, že půst na Mahá-dvádaší je tisíckrát účinnější než půst na Ékádaší.
"Měl bys také popsat následky zanedbání Ékádaší. V tomto ohledu je třeba zachovat velkou opatrnost. Pokud si nedáme pozor, proviníme se nedbalostí v oddané službě.
"Vše, co řekneš o vaišnavském chování, zakládání vaišnavských chrámů, instalaci Božstev a všem ostatním, by mělo být doloženo citáty z Purán.
Uveď obecné a specifické popisy chování a jednání vaišnavy a přehled toho, co je třeba dělat a čeho je třeba se vyvarovat. To vše by mělo být předloženo jako zásady etikety."

Zde je několik dalších výroků Šríly Prabhupády o etiketě:
"Všichni obyvatelé Vrindávanu jsou vaišnavové. Jejich přítomnost je svrchovaně příznivá, neboť neustále pronášejí svaté jméno Krišny." (CC Ádi 5.232, v.)
Musíme si uvědomit, že všichni oddaní v ISKCONu jsou vaišnavové, protože tak či onak pronášejí svaté jméno. Prabhupáda uvádí kvalifikace vaišnavy. Všechny obyvatele Vrindávanu je třeba považovat za vaišnavy. Proč? Protože pronášejí svaté jméno Pána. Měli bychom tedy mít v úctě všechny oddané, o oddaných v ISKCONu nemluvě, protože víme, že všichni jsou to vaišnavové.
Největší překážkou našeho duchovního pokroku je vaišnava aparádha. To je velmi nebezpečný přestupek, a proto si na něj musíme dávat velký pozor.
"I když někteří z nich pečlivě nenásledují zásady oddané služby, celkově vzato jsou to oddaní Krišny a přímo či nepřímo pronášejí svaté jméno Krišny." (CC Ádi 5.232, v.)
Toto je velmi důležitý pokyn. Celá vaišnavská etiketa a kultura spočívá na této zásadě.
"Vaišnava by měl být tolerantní jako strom a pokorný jako tráva. Přesto autor tohoto pokynu, Čaitanja Maháprabhu, netoleroval chování Džagáie a Mádháie. Když napadli Nitjánandu Prabhua, okamžitě se rozzlobil a chtěl je zabít. V osobních výměnách je třeba být velmi pokorný, ale je-li pomlouván guru nebo jiný vaišnava, je vztek namístě. Pomlouvání vaišnavy by se nemělo tolerovat, ale okamžitě podniknout jeden ze tří kroků. Tomu, kdo pomlouvá vaišnavu, je v tom třeba zabránit prostřednictvím lepších argumentů a logiky. Nejsme-li na to dost zkušení, měli bychom se namístě vzdát života, a pokud to nedokážeme, musíme odejít. Nikdy bychom neměli naslouchat pomluvám vaišnavy." (CC Ádi 7.50, v.)
I když jsou vaišnavové velmi pokorní a tolerantní, nejedná se slabost. Je-li třeba, dokáží se rozzuřit jako lev, být měkcí jako okvětní lístek růže či tvrdí jako blesk. Vaišnavové nejsou jen měkcí, ale v případě nutnosti dokáží být i tvrdí. To dokazuje, že to nejsou slaboši, ani po fyzické ani po duchovní stránce. Fyzickou sílu jim dodává duchovní síla.
Vaišnava by se neměl k nikomu chovat neuctivě. Měl by mít ostatní vždy v úctě, ale nenárokovat si úctu pro sebe (amániná mánadéna).
Vaišnava je adoša-darší. Nikdy nevidí chyby druhých. Každý člověk samozřejmě má jak dobré vlastnosti tak chyby. Proto se říká sádhjana guna mitsanti. Vaišnava přijímá pouze dobré stránky ostatních. Adoša-darší je ten, kdo u druhých nevyhledává chyby. Vidí pouze jejich dobré vlastnosti a chyby hledá u sebe. Je na sebe velmi přísný a neustále se podrobuje ostré sebekritice, aby odhalil všechny své chyby.
Vaišnava vždy následuje pokyn gurua a Krišny. Každý, kdo chce psát o Krišnovi, musí nejprve požádat o svolení gurua a Krišnu. Nejprve je třeba se stát čistým oddaným a pak požádat o svolení duchovního mistra. To musí být navíc potvrzeno Krišnou v srdci. Sanátana Gósvámí následoval pokyn Čaitanji Maháprabhua a napsal knihu o vaišnavské etiketě, příručku usměrňující chování vaišnavů. Hari Bhakti Vilása popisuje vaišnavskou etiketu jako chování čistého vaišnavy. Tento standard by měl každý následovat. Definice vaišnavské etikety v Hari Bhakti Viláse, její filozofie a některé vaišnavské zásady jsou uvedeny zde.
"Jelikož nic nemůže být úspěšné bez sadáčáry, etikety, každý čin s ní musí být v souladu." Musíme se řídit správnou etiketou. Srdce svaté osoby je prosto znečištění a způsob, jakým svatá osoba jedná, je znám jako správná etiketa, sadáčára.
Pokud osoba čte šest odvětví Véd (vedánga), ale neřídí se správnou etiketou, neočistí se a Védy ji v okamžiku smrti opustí, tak jako pták vylétne z hnízda, jakmile mu narostla křídla.
Osoba, která si osvojila všechny Védy, ale nenásleduje správnou etiketu nebo se nestala vaišnavou, v okamžiku smrti veškeré své poznání ztratí. Správná etiketa zvyšuje slávu, bohatství, dlouhověkost a ničí vše nepříznivé.
Ó králi, správná etiketa poskytuje výsledky dharmy, arthy a kámy. Moudrý člověk se proto pečlivě drží pravidel správné etikety zaznamenaných v písmech.
Z toho lze pochopit, že vaišnavská etiketa očišťuje srdce a vědomí."

Následuje několik základních zásad, které jsem vypsal z Hari Bhakti Vilásy a Nektaru oddanosti o správném jednání vaišnavy. Vaišnava:
1. vzdává úctu a poklony guruovi, Pánu a Jeho oddaným, a ostatním osobám ve vyšším postavení.
(Osobám ve vyšším postavení, jako je guru, Pán a Jeho oddaní, je nutné prokazovat úctu a vzdávat poklony. V úctě je třeba mít i příbuzné ve vyšším postavení, jako jsou rodiče.)
2. vstává před čtvrtou hodinou ranní a účastní se mangala-árati.
3. po probuzení si nejprve vyčistí zuby a pak se vykoupe.
4. po vykonání potřeby se vykoupe.
5. po vymočení se omyje vodou a umyje si také ruce a nohy.
6. před a po přijímání prasádam si myje ruce, nohy a ústa.
(Musíme si umýt alespoň ruce. Umýt si nohy může být v západních zemích obtížné, ale v Indii bychom si měli umýt jak ruce tak nohy před i po přijímání prasádam.)
7. po napití se vody si myje ruce.
(Důvodem je, že při držení nádoby během pití se ruce znečistí.)
8. při jídle a pití používá pravou ruku.
I když jste leváci, snažte se používat pravou ruku.
9. vždy nosí čisté šaty.
10. nikdy nic nekrade.
11. nikdy nemluví neslušně.
12. nikdy nelže, ani v dobrém úmyslu.
(Nevyslovujte tedy ani dobře míněnou lež.)
13. nikdy nepomlouvá ostatní.
14. nezaujímá k ostatním nepřátelský postoj.
15. nenavazuje přátelství se zlomyslnými, pokleslými, šílenými, nepřátelskými a výstředními lidmi, podvodníky, lháři, těmi, kdo udržují nezákonné styky se ženami, a s necudnými ženami.
16. necestuje sám.
17. nekýchá ani nezívá, aniž by si zakryl ústa.
18. nesměje se nahlas.
19. nepouští nahlas větry.
20. v noci se vyhýbá krematoriu, zahradě a necudným ženám.
21. nehledá útočiště u pokleslé osoby.
22. nespí ani nebdí nadmíru.
23. nenatahuje si nohy před staršími osobami.
24. nekálí ani nemočí na cestě.
25. neplive při jídle.
26. neuráží ženy.
27. nezávidí ženám.
28. nikdy nikomu nepůsobí újmu; naopak se snaží ostatním prokazovat dobro.
29. nikdy se nesdružuje s bezcharakterními lidmi a nečte neautorizovaná písma.
30. nezesměšňuje pošetilé, šílené, zoufalé, ošklivé, prohnané, chromé či pokleslé lidi.
31. nekárá nikoho kromě synů a žáků pro jejich ponaučení.
32. koupe se po holení, souloži a návštěvě krematoria.
33. nikoho nebije do hlavy a netahá za vlasy.
34. nejí večer jogurt a cizrnu.
(Prabhupáda nás poučil o jogurtu, ale ohledně cizrny si nejsme tak jisti. Dávejte si na ni tedy pozor a večer ji nejezte. Ráno nevadí, ale večer ano.)
35. pokud ho někdo urazí, v tichosti odejde.
36. nikdy nevychvaluje sám sebe.
37. nikdy nepohlédne na nahou ženu či muže.
38. nepokládá si jídlo na klín.
39. nehádá se se svou ženou.
40. neplive do vody.
(Lidé někdy pijí vodu z rybníků, jezer či řek, a proto by se do nich nemělo plivat.)
41. nespí v chrámové místnosti.
42. Sannjásí by se měli koupat třikrát denně, grhasthové a brahmačárí alespoň dvakrát denně.
43. Po přijímání prasádam se musí místo, kde byl talíř, očistit. Místo, na kterém se jedlo, by se nemělo překračovat, protože se považuje za znečištěné.
(V mnoha chrámech jsem si všiml, že po přijímání prasádam, což je obvykle na zemi, si na ono místo prostě stoupneme. Pak vstoupíme do chrámu, aniž bychom si alespoň umyli nohy. Na to bychom si tedy měli dávat pozor. Místo, na kterém přijímáme prasádam, je znečištěné, a když na ně stoupneme, musíme si umýt nohy. Místo, na kterém se přijímalo prasádam, se musí ihned poté očistit. Musíme si dát pozor, abychom zbytečně neznečistili chrám, který musí zůstat velmi čistý.)
44. po dotknutí se vnitřku úst nebo nosu si musí umýt ruce.
45. po nanesení tilaku musí udělat ačaman pronesením om kéšavája namah, om nárájanája namah a om mádhavája namah.
Tolik tedy několik hlavních zásad podle nichž se řídí vaišnava. O mnohých z nich budeme podrobně hovořit v našich lekcích.

2. Jak se stát oddaným Krišny

1. Všichni jsme nepatrné nedílné části Šrí Krišny. S tím, jak se naše vědomí Krišny rozvíjí, přirozeně rozvíjíme a projevujeme všechny božské vlastnosti.
2. Svrchovaná metoda rozvinutí vědomí Krišny je zpívání svatého jména.
3. Stát se čistým oddaným není laciné. Musíme se vyvarovat napodobování a pečlivě následovat Šrílu Prabhupádu.
4. Vlastnosti čistého oddaného jako je Šríla Prabhupáda vysoce přesahují naše současné chápání. Šrí Krišna a vaišnavové však ze soucitu učinili jak princip tak metodu velmi jasnými a snadnými.
5. Šrí Krišna v BG 12.13-20 nám otevřeně říká, které vlastnosti má v oblibě:
"Ten, kdo v sobě nechová zášť a je naopak vlídným přítelem všech živých bytostí, nepovažuje se za vlastníka a je prostý falešného ega, vyrovnaný ve štěstí i neštěstí, snášenlivý a vždy spokojený, ovládá se a s ohodláním oddaně slouží s myslí a inteligencí upřenou na Mě - tento Můj oddaný je Mi velmi drahý." (BG 12.13-14)
"Ten, kdo nikoho nepřivádí do nesnází a není nikdy nikým znepokojen, kdo zůstává klidný ve štěstí i neštěstí, strachu i úzkosti, je Mi velmi drahý." (BG 12.15)
"Můj oddaný, který není závislý na obvyklém běhu událostí a je čistý, zkušený, bezstarostný, nedotčený bolestmi jakéhokoliv druhu a neusiluje o výsledek, je Mi nadmíru drahý." (BG 12.16)
"Ten, kdo se neraduje ani netruchlí, neběduje ani netouží a zříká se příznivých i nepříznivých věcí - takový oddaný je Mi velmi drahý." (BG 12.17)
"Ten, kdo hledí stejně na přátele i nepřátele a zůstává vyrovnaný, ať se setkává s poctou či zneuctěním, teplem či zimou, štěstím či neštěstím, slávou či hanbou, kdo se vyhýbá znečišťujícím vlivům, je vždy mlčenlivý a se vším spokojený, nestará se o to, kde bude bydlet, je neochvějný ve svém poznání a zaměstnaný oddanou službou - ten je Mi velmi drahý." (BG 12.18-19)
"Ti, kdo kráčejí touto nepomíjivou cestou oddané služby, učinili Mě svým Nejvyšším cílem a plně a s vírou se odevzdávají, jsou Mi nesmírně drazí." (BG 12.20)

6. Jak můžeme tyto vlastnosti vyvinout? Šríla Rúpa Gósvámí to vysvětlil:
(a) být nadšený
(b) usilovat s důvěrou
(c) být trpělivý
(d) následovat zásady (jako je šravanam kírtanam višnoh smaranam - naslouchání, zpívání a vzpomínání na Krišnu)
(e) opustit společnost neoddaných
(f) následovat předchozí áčárji (Nektar pokynů 3)
7. Osvětluje také, jaké jednání brání pokroku ve vědomí Krišny:
(a) jíst více, než je třeba či shromažďovat více peněžních prostředků, než je nutné
(b) usilovat o těžko dosažitelné světské věci
(c) zbytečně hovořit o světských tématech
(d) následovat pokyny písem jen jako formalitu a ne kvůli duchovnímu pokroku, nebo zavrhnout pokyny písem a jednat nezávisle na nich či náladově
(e) sdružovat se se světskými lidmi, kteří se nezajímají o vědomí Krišny
(f) dychtit po světských úspěších
8. Šríla Prabhupáda byl stejně praktický jako soucitný, a proto nám poskytl velmi jasný seznam vlastností, podle něhož můžeme posoudit náš pokrok v rozvoji vědomí Krišny. Prosím čtěte Bhagavad-gítu 13.8-12.
9. Metoda rozvoje vědomí Krišny je nesmírně snadná a přímočará. Pokud upřímně přijmeme útočiště u lotosových nohou vaišnavů a budeme hluboce toužit po dosažení cíle, Šrí Čaitanja Maháprabhu nás nepochybně zahrne svou milostí.
10. Duše má všechny božské vlastnosti. Tím, jak se přibližujeme ke své duchovní totožnosti, tyto vlastnosti se přirozeně projevují.

3. Hlavní zásady vaišnavského chování
Vaišnavská etiketa není povrchní či formální.
"Když Šrí Čaitanja Maháprabhu vyslechl všechny tyto podrobnosti, s velkým potěšením promluvil: (CC Antja 4.128-30)
tathápi bhakta-svabháva--marjádá-rakšana
marjádá-pálana haja sádhura bhúšana

"Můj milý Sanátane, přestože jsi spasitelem celého vesmíru a tvým dotykem se očistí i polobozi a velcí světci, vlastností oddaného je následovat a chránit vaišnavskou etiketu. Její dodržování je ozdobou oddaného."
[Proto je řečeno: "Etiketa je ozdobou vaišnavy." Co to ale znamená? Je etiketa jen něco vnějšího či dobrovolného? Můžeme použít analogii: Je možné být bohatý, ale nemít žádný majetek? K čemu nám bohatství je, když nenosíme drahé šperky? Obvykle se lidé zdobí úměrně svému bohatství. Velmi zámožného člověka poznáme podle těch nejvybranějších oděvů a doplňků. Také veškeré jednání toho, kdo dosáhl hluboké realizace vědomí Krišny, přirozeně zdobí drahokamy vaišnavské etikety. Vlastnosti oddaného se vznešeně projevují ve všech jeho činech. Pokročilost vaišnavy se posuzuje podle jeho příznaků. Skutečný oddaný se tedy v každém ohledu bohatě ozdobí dobrými způsoby.]
Etiketa (heslo v slovníku): 1) obecné nároky na společenské chování; 2) kód profesionální etiky.
Přijetí vaišnavské totožnosti vyžaduje určitý standard chování či etikety. Vaišnavská etiketa usnadňuje rozvoj vědomí Krišny. Poskytuje měřítka - protokol - díky nimž se oddaný může správně chovat v každé situaci. V BG 6.24 p., v citátu třetího verše z Upadešámrity, Šríla Prabhupáda volně pararafrázuje jednu z položek příznivých pro rozvoj oddané služby jako "jednání plně v kvalitě dobra". Vaišnavská etiketa v praxi znamená neustále jednat v rámci kvality dobra, která je odrazovým můstkem na transcendentní úroveň. Kvalita dobra napomáhá seberealizaci, zatímco nevědomost a vášeň nikoliv. To, jak oddaný aplikuje zásady vaišnavské etikety, svědčí o tom, zda si je vědom Krišny či ne: je pokorný? svědomitý? vychovaný? disciplinovaný? kultivovaný? citlivý? Pravý oddaný se pozná podle toho, do jaké míry projevuje dobré vlastnosti.
Citáty Šríly Prabhupády
Vaišnava převyšuje bráhmanu
"Bráhmanský život znamená naprostou čistotu, vnitřní i vnější. Vnitřní čistota se udržuje zpíváním a nasloucháním, vnější koupelí třikrát denně. Pokud to není možné, alespoň dvakrát, ale nikdy ne méně než jednou. Koupel musí následovat i po vykonání potřeby.
Kvalifikace bráhmany jsou uvedeny v BG 18.42: "Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti bráhmanů." Tyto pokyny je třeba správně následovat.
Nestýkat se s materialisty
P. Lílámrita VI, str. 222: [O vymývání mozků] Ráméšvara: Tvrdí, že náš způsob života izoluje oddané od světa." "Ano," řekl Prabhupáda, "vůbec se nám nelíbí vaše společnost. Žádný džentlmen se nestýká s pobudy. Vrány nebudou chtít žít s kachnami a labutěmi a labutím se nebude líbit život s vránami. To je přirozené. Vrána k vráně sedá."
Nohy
Nohy by se neměly nikoho a ničeho dotýkat, zvláště ne posvátných předmětů (či dokonce být vystaveny na odiv). To je urážlivé. V zásadě by se měly dotýkat pouze podlahy a být zahaleny. Neměli bychom nikoho překračovat (nebo se přes někoho natahovat):
a) když skládá poklony (např. před vjásásanem)
b) když sedí (např. v chrámové místnosti)
Bouchání dveřmi
P. Lílámrita V, str. 144: Bouchání dveřmi, i když zdánlivě drobný nedostatek, Šrílu Prabhupádu velmi rušilo. Bylo projevem nedbalosti a zneužívání a Prabhupáda řekl, že ten zvuk mu může utrhnout srdce. Jednou vyšel ze svého pokoje a zvolal, "Kdo to tak bouchá dveřmi? Nikdo neví, odkud tato budova pochází. Považujete její přítomnost za samozřejmou a je vám všechno jedno."
Krádež
Dopis Šríly Prabhupády Pradjumnovi (1/22/68): "Co se týče krádeže, nikdo by neměl krást, s výjimkou těch nejzvláštnějších okolností. Tato morální zásada se doporučuje ve všech písmech jako předpoklad duchovní kultury."

4. Více o chování vaišnavy
"Charakteristikou oddaného je, že následuje a chrání vaišnavskou etiketu. Dodržování vaišnavské etikety je ozdobou vaišnavy." (CC Antja 4.129-30)
1. Vědomí oddaného se projevuje v jeho jednání.
2. Všechny činy oddaného, který dosáhl i sebemenší realizace, automaticky doprovází drahokamy vaišnavského jednání.
3. Musíme si být vědomi, že v naprosté většině případů máme co do činění s oddanými a nevinnou veřejností. Aparádha je jedinou skutečnou překážkou v duchovním životě. Přestupku se musíme obávat a toto vědomí dodá našemu jednání střízlivosti a vážnosti. Získáme přirozenou pokoru, Šrí Čaitanja Maháprabhu bude potěšen a našemu pokroku nebudou stát v cestě žádné vážné překážky.
4. Pověst Šríly Prabhupády závisí na našem chování. Soucitně nás vyzdvihl z velmi zdegradované situace a pošetilí lidé v Indii ho za to dokonce kritizovali. Abychom jeho jméno a pověst uchovali bez poskvrny, naše chování by mělo být příkladné.
Citáty Šríly Prabhupády
"Chovejte se tak, aby viděli, že máme dokonalý charakter."
Toto je dobře známý citát: když se Šríly Prabhupády ptali, jak se pozná vaišnava, odpověděl: "Je to dokonalý džentlmen."
(CC Antja 4.102-103) Sanátana Gósvámí k Haridásu Thákurovi:
apáne áčáre keha, ná kare pračára
pračára karena keha, ná karena áčára

"Někteří se chovají příkladně, ale nekáží cestu vědomí Krišny, zatímco jiní káží, ale nechovají se jak by měli."
áčára pračára--námera karaha 'dui' kárja
tumi--sarva guru, tumi džagatera árja

"Svým příkladným chováním a zároveň kázáním děláš čest oběma činnostem ve vztahu ke svatému jménu. Proto jsi nejpokročilejší oddaný na světě."
"Lepší než bráhmana, který zná smysl Véd, je ten, kdo dokáže rozptýlit všechny pochyby, a lepší než on je ten, kdo pečlivě dodržuje bráhmanské zásady. Ještě lepší je čistý oddaný, který se věnuje oddané službě bez očekávání odměny." (SB 3.29.32)
Dopis Šríly Prabhupády Rúpánúgovi (5/9/72):
"Nyní je mým přáním, abychom své úsilí zaměřili na dosažení vědomí Krišny a nestarali se příliš o široký rozmach bez jakéhokoliv duchovního obsahu. Když se vaří mléko, stává se hustším a sladším. Nyní tedy budeme svařovat mléko."
Dopis Šríly Prabhupády Patitovi Uddharanovi (5/9/72): "Oddaný jde svým chováním vždy příkladem. Musíme tedy vzájemně spolupracovat, neboť co si lidé pomyslí, pokud mezi námi samotnými budou existovat hádky? Oddaný jde svým chováním vždy příkladem."
Dopis Šríly Prabhupády Gargamunimu (2/5/69):
"Tvoje pokorná lítost je hodna vaišnavského studenta, a proto ti za tvou pokoru velmi děkuji. Pán Čaitanja nás učil být pokornější než tráva a tolerantnější než strom. Tyto příznaky náleží vaišnavovi."
Dopis Šríly Prabhupády Dínadajálovi (2/2/69): "K těm, kdo jsou ve své službě Pánu velmi pokorní, je Krišna nesmírně milostivý. Pán Čaitanja proto radil být pokornější než tráva a tolerantnější než strom a s tímto postojem oslavovat Pána. Tento svět je hrozivý. Každý je připraven působit potíže ostatním, a to zvláště osobám vědomým si Krišny, protože to je pro démony typické. Abychom se tedy ochránili přede všemi démonskými vlivy, musíme pravidelně pronášet mantru Hare Krišna, být pokornější než tráva a tolerantnější než strom. Pak nám Krišna, který je Dínadajál (milostivý k ubohým), udělí svou milost."
Dopis Šríly Prabhupády Upéndrovi (8/18/70): "Jsi všestranně kvalifikovaný, ale tvůj postoj - to, že tvrdíš, že jsi k ničemu - je velmi chvályhodný. Vaišnava je vždy pokorný a nikdy nezpyšní, i když získal ty Nejvyšší kvality polobohů."
Dopis Šríly Prabhupády Džanárdanovi (1/21/68): "Ve svém porozumění vědomí Krišny musíme být velmi pečliví. ...Porozumět Krišnovým slovům v Bhagavad-gítě nebo jiných védských písmech prostřednictvím správných zdrojů v žákovské posloupnosti, to je naše skutečné poznání. Jde o to snažit se zaujmout postoj jako bychom neznali nic. Tak bude naše postavení jisté. Jakmile však někdo řekne, "Vím vše a dříve jsem byl tím a tím...," je to darebák. Vím, že se snažíš vše pochopit ze správného zdroje a nejseš pyšný jako ti hlupáci, kteří si myslí, že znají všechno. Tvoje pokora mě velmi těší."
Dopis Šríly Prabhupády Advaitovi (5/28/70): "Jak jsem již mnohokrát řekl, musíme se držet dvou souběžných cest: cesty Šrímad-Bhágavatamu a cesty Páňčarátrikí. Šrímad-Bhágavatam je cestou paramahamsů a Paňčarátra je cestou pro začátečníky. Chrámové uctívání je pro začátečníky nezbytné, aby se dodržováním usměrňujících zásad postupně očistili a dokázali porozumět Šrímad-Bhágavatamu. Musíme tedy mít tyto zásady stále na zřeteli a udržovat tento standard v našich střediscích. Nedávno jsem obdržel časopis ,Kaljan', v němž jsou naše aktivity na Západě velmi vyzdvihovány. Zvláště ocenili můj důraz na čtyři zásady. Poté redaktor poznamenal, že v současné době vše funguje velmi dobře, ale jen Bůh ví, jaká bude budoucnost. To znamená, že Indové či nekompromisní následovníci védských zásad pochybují o tom, zda mí američtí a evropští studenti vydrží tyto zásady následovat. Je to tedy Bohem seslané varování, abychom se neodchýlili od výše zmíněných dvou cest a tak se nestali terčem kritiky těch, kdo nám nepřejí."
Dopis Šríly Prabhupády Bali Mardanovi (2/22/70): "Naše jednání s ostatními musí být velmi jasné."
Dopis Šríly Prabhupády Satsvarúpovi (8/19/69): "Používej zdravý rozum a nenech se ničím vyvést z míry. Náš pokrok musí být střízlivý a já jsem ti vždy k dispozici, kdykoliv to budeš potřebovat." [Upřímný oddaný je proto vždy připraven přijmout pokyny od pokročilejších/ostatních vaišnavů, abychom pochopili správné jednání.]
Dopis Šríly Prabhupády Sankaršanovi (12/31/72): "Nikdy bychom neměli krást peníze, jídlo, vodu, benzín atd. v zájmu naší služby Krišnovi. To je příliš nebezpečné, a pokud budeme chyceni, veškerá naše práce vyjde nazmar. Nedávno byl celními orgány zadržen Bálajogí Guru Mahárádží při pokusu propašovat do Indie nějaké drobnosti. Tato jediná nepatrná událost zmařila celé jeho kazatelské úsilí - i přesto, že je to prvotřídní darebák a káže nesmysly. Nyní je tedy prakticky zničen, protože vláda mu nevydá pas, aby mohl opustit Indii. Musíme si proto dát pozor, abychom se vyhnuli jakémukoliv ohrožení naší dobré společenské pověsti nějakou nepředloženou malou krádeží."
Žádné platy
P. Lílámrita V, str. 65-66: "Učitel a púdžárí by nikdy neměli dostávat plat. Musí pracovat na základě čisté oddanosti. Kšatrija také."

5. Vaišnavské chování inspiruje všechny
Dopis Šríly Prabhupády Džanárdanovi (1/21/68): "Pokora je oceňována."
Dopis Šríly Prabhupády Šivánandovi (9/14/68): "Toto hnutí pro vědomí Krišny prostřednictvím hudby, filozofie, duchovní kultury, a osobního chování... vrcholícím dokonalým charakterem oddaných. Všechny tyto nebeské příspěvky dohromady zajisté způsobí hlubokou změnu v životě lidí na Západě."
Dopis Šríly Prabhupády Batu Gopálovi (2/1/75): "Máš pravdu. Náš charakter se musí stát dokonalým a na lidi pak naše čistota zapůsobí. Oddaný nemá žádné chyby."
Když však nenásledujeme:
Dopis Šríly Prabhupády Mádhaví Latě (10/28/68): "Je pěkné, že tam kážeš, ale měla bys vědět, že praktiky jako je krádež se neslučují se zásadami vědomí Krišny. Neustále si přeji, aby moji studenti měli dokonalý charakter a nestavěli naši společnost do špatného světla."
Dopis Šríly Prabhupády Šrídámovi (7/8/70): "Je velmi dobré, že jsi získal povolení ke zpěvu a rozdávání knih a také získávání příspěvků. Nyní by ses měl zaměřit na rozvoj své duchovní síly, abys přivedl pokleslé duše k vědomí Krišny. Každý musí pravidelně a pečlivě dodržovat zásady: šestnáct kol džapy, četba a rozbor našich knih. Měl by ses věnovat sankírtanu na ulicích a při setkáních a tak ukazovat, co toto hnutí pro vědomí Krišny představuje a jak usiluje o věčné blaho a štěstí všech. Věnujte se všemu s velkým nadšením a pečlivostí. Veškeré naše činnosti musí být otevřené, aby nemohl naši misi nikdo kritizovat. Vše musí odpovídat vaišnavskému standardu. Nemůžeme se vydávat za někoho jiného jen proto, abychom od veřejnosti získali peníze. Když ale bude vše probíhat správně, s vědomím Krišny, Pán Krišna bude spokojen a poskytne nám pro naši upřímnou službu vše potřebné."

6. Etiketa v rámci vztahů
1. Vaišnavská společnost je pečlivě rozdělena a mladší členové chovají starší vždy v úctě a řádně je přijímají.
2. Vaišnavská společnost je rozdělena podle varnášramy na bráhmany, kšatrije, vaišji, šúdry; sannjásí, vánaprasthy, grhasthy a brahmačárí.
3. Mezi duchovními bratry je služební věk dán dobou zasvěcení. Oddaní, kteří získali zasvěcení dříve, se považují za starší.
4. Duchovní bratři gurua by měli být chováni ve stejné úctě jako guru.
5. Sannjásí by měli být vždy chováni ve stejné úctě jako guru.
6. Ve vaišnavské společnosti se každý snaží být pokorný. Čím je kdo pokročilejší, tím je pokornější.
7. Starší vaišnavové někdy mohou prokázat úctu mladšímu vaišnavovi za jeho pokoru, ale ten by si neměl nikdy myslet, že si tuto úctu zaslouží ode všech starších vaišnavů. Měl by se naopak v této situaci cítit velmi nesvůj a opakovaně se modlit ke Krišnovi, aby On tuto prokázanou úctu přijal.
8. Je třeba si stále pamatovat, že naším cílem je stát se pokornějším než tráva, tolerantnějším než strom, neosobovat si žádnou úctu, ale naopak ji prokazovat všem.
9. Porušení vaišnavské etikety zaručeně zničí náš duchovní život.
10. Nikdy se nepřidávejme na něčí stranu, když dojde mezi staršími vaišnavy ke sporu. Zachovejme neutralitu, neboť hádka mezi vaišnavy je druhem zábavy a překračuje naše možnosti ji pochopit.
11. Žák by měl chovat svého gurua vždy ve stejné úctě jako Boha.
12. Kazatelé by měli mít soucit s nevinnými dušemi, ale vyhýbat se těm, kdo se dopouštějí přestupků.
Citáty Šríly Prabhupády
Používání titulů
"Jedna poznámka o etiketě: duchovní mistr se oslovuje jako Jeho Božská Milost, duchovní bratr jako Jeho Milost a každý sannjásí jako Jeho Svatost." (dopis Šríly Prabhupády Rájárámovi 1/30/67)
Jednání s duchovními bratry
Definice titulu "Prabhu":
Šríla Prabhupáda: "Neměl bys jej používat jen mechanicky, ale s vědomím jeho významu."
Dopis Šríly Prabhupády Himávatí (6/18/68): "Ano, oslovovat ostatní ,Prabhu' je v pořádku, ale ne se prabhuem stát. Jde o to považovat ostatní za prabhuy a zůstat služebníkem. Ne, že když tě někdo oslovuje "Prabhu", staneš se prabhuem a budeš s ostatními jednat jako se služebníky. Každý by se měl považovat za služebníka a ne za prabhua jen proto, že je tímto titulem oslovován. To zajistí příjemné vztahy."
Praktická definice titulu "Prabhu": Ralph Waldo Emerson (který je citován na zadní straně obalu všech anglických vydání Bhagavad-gíty) řekl: "Každý člověk, kterého potkám, je mi nějakým způsobem nadřízený. Tímto způsobem se od něho učím."
Služba duchovnímu mistrovi znamená sloužit také jeho služebníkům.
Dopis Šríly Prabhupády Šivánandovi (1/23/69): "Co se týče služby tvým duchovním bratrům, to je velmi dobrá praxe. Duchovní mistr není nikdy bez doprovodu svých žáků, takže sloužit duchovnímu mistrovi znamená sloužit i jeho žákům. Když chceš sloužit králi, musíš sloužit i jeho ministrům, tajemníkům a všem, kdo mu slouží. A služba jeho služebníkům může krále potěšit více než služba osobně jemu."
Na druhé straně však:
Dopis Šríly Prabhupády Kírtanánandovi (11/23/74): "Proč by měla mít Taittiríja služebnici? Duchovní bratři nejsou našimi služebníky. Bez pokynu duchovního mistra nemůže nikdo využívat služby duchovního bratra jako svého služebníka. Oslovujeme se jako "Prabhu" - jak tedy můžeme ze svého duchovního bratra udělat služebníka? Pán Čaitanja Maháprabhu zaměstnával jako služebníka Góvindu dáse, který byl Jeho duchovním bratrem, ale to pouze na pokyn Svého duchovního mistra."
Dopis Šríly Prabhupády Džanárdanovi (1/21/68): "Své duchovní bratry považuji za své mladší bratry: chovej se k nim podle toho a snaž se jim pomoci pokročit ve vědomí Krišny, jak nejlépe dovedeš."
Dopis Šríly Prabhupády Džanakí (1/18/69): "Prosím, konejte své povinnosti v duchu spolupráce, aby mezi vámi nedocházelo k rozbrojům. Šíříme naše hnutí v době míru a pokud mezi námi vzniknou sebemenší neshody, neposlouží to jako dobrý příklad. Proto by měl být každý shovívavý, tolerantní a spolupracovat." Dopis Šríly Prabhupády Gargamunimu (9/8/69): "Tyto nesváry mezi duchovními bratry musíš zastavit. Jinak vezme celý náš program zasvé. Ty, Tamála Krišna, Brahmánanda a Satsvarúpa byste měli ve všem spolupracovat. To je můj pokyn. Krišnovou milostí se postupně rozrůstáme. Pokud mezi námi vzniknou třenice, bude to velmi nebezpečné."
Dopis Šríly Prabhupády Brahmánandovi (11/15/69): "Tak je tomu na Vaikuntě. Na Vaikuntě nemá nikdo žádnou chybu, ale existuje tam jiný druh soutěže. Spočívá v tom, že oddaný myslí na to, jak ostatní oddaní pěkně slouží Pánu. V hmotném světě si každý rád myslí, že je lepší než ti ostatní. To je hmotné pojetí. V duchovním nebi je tomu právě naopak: každý si myslí, že ostatní oddaní slouží lépe než já. Duchovní bratry máme oslovovat Prabhu, Pane. To znamená, že bychom se měli vždy snažit najít tu jejich stránku, která slouží. Někdy mají jisté nedostatky, ale ty bychom se měli snažit přehlédnout."
Dopis Šríly Prabhupády Upéndrovi (8/4/70): "Nezáleží na tom, kdo jsme, grhasthové či sannjásí, jde o to být paramahamsou, plně odevzdaným Krišnovi."
P. Lílámrita V, str. 21: "Bráhmana, kšatrija, vaišja, šúdra, brahmačárí, vánaprastha a sannjása. To vše jsou HMOTNÉ PŘÍVLASTKY, ale účelem hnutí pro vědomí Krišny je tyto hmotné přívlastky překonat a tito chlapci, tito cizinci, jsou v tomto duchu vzděláváni."
Jednání mezi grhasthy
Dopis Šríly Prabhupády Vrindávana Čandrovi (6/24/70): "Velmi rád slyším, že tvoje žena ti také pomáhá. To je povinností věrné životní družky. Pokud žena napomáhá při duchovním pokroku, je tím nejlepším přítelem a filozofem. Na cestě rozvoje vědomí Krišny není manželka nikdy přítěží, ale plnohodnotným partnerem. Jdi tedy svým krajanům příkladem a ukaž jim, jak mladá generace dokáže žít v klidném manželství a věnovat se službě Krišnovi. Máme mnoho příkladů takových manželských párů, které pracují v našich střediscích při šíření tohoto vznešeného poselství."
Jednání s guruem
Dopis Šríly Prabhupády Madhudvišovi (2/14/70): "Co se týče modlitby k Pánu Nitjánandovi, v mém posledním dopise jsem ti napsal, že tato modlitba je velmi vhodná. Měli bychom se modlit pouze o další pokrok v oddané službě a tato upřímná modlitba by neměla směřovat k Pánu přímo, ale přes Jeho pravé služebníky či zástupce."
P. Lílámrita V, str. 43: "Kárám vás, protože je to moje povinnost. Žák musí dodržovat disciplínu, takže se jedná o mou povinnost k mým žákům. Jinak proti nikomu nic nemám. Dělám to jen proto, abych vás ukáznil, neboť jste moji žáci."
P. Lílámrita V, str. 196: "Můžeš mít ze svého duchovního mistra strach, ale to neznamená, že bys jej neměl jít navštívit." "Vlastnoručně tě k sobě přitáhnu."
Žáci by se neměli snažit poučovat svého duchovního mistra
"Jelikož Rámačandra Purí nevěděl, proč Mádhavendra Purí pláče, snažil se mu radit. Spáchal tím velký přestupek, neboť žák by se nikdy neměl snažit svého duchovního mistra poučovat." (CC Antja 8.21, v.)
Žáci by neměli zasvěcovat, dokud je duchovní mistr přítomen
Dopis Šríly Prabhupády Ačjutánandovi (8/21/68): "V první řadě varuji Ačjutánandu, aby se nepokoušel zasvěcovat. V současné době na to nemá právo. Etiketa praví, že dokud je duchovní mistr přítomen, všichni potenciální žáci by měli být přivedeni k němu. Ten, kdo si velmi přeje být zasvěcen, by měl nejprve naslouchat naší filozofii a tři měsíce džapovat. Potom mu, na tvoje doporučení, zašlu růženec, na kterém jsem džapoval."
Guruové by neměli porušovat vaišnavskou etiketu (a zasvěcovat žáky svých duchovních bratrů s dobrou pověstí)
Dopis Šríly Prabhupády Mukundovi (3/26/68): "Obdržel jsem od Hršíkéši jeden zarmucující dopis. Pochopil jsem z něho, že ho Bon Mahárádža přesvědčil, aby se od něho nechal zasvětit za poskytnutí útočiště, a tento pošetilý hoch s tím souhlasil. Na Hršíkéšův dopis jsem odpověděl takto: ,Můj milý Hršíkéšo... Velmi mě překvapilo, že tě Bon Mahárádža zasvětil, přestože ví, že jsem tě zasvětil již já. Jde o úmyslné porušení vaišnavské etikety a záměrná urážka mé osoby. Nevím, proč to udělal, ale žádný vaišnava tento urážlivý čin neschválí... Nyní si nepřeji se tom dále rozepisovat, ale pokud si přeješ o tom dozvědět více, s radostí ti sdělím podrobnosti...' Pokud ti Hršíkéša napíše dopis, myslím, že bys na něj neměl odpovídat. Tuto urážku ze strany Hršíkéši a Bona Mahárádže neschvaluji."
Starší, mladší a sobě rovní
gunádhikán mudam lipsed
anukrošam gunádhamát
maitrím samánád anvicchen
na tápair abhibhújate
(SB 4.8.34)
guna-adhikát - kdo je kvalifikovanější; mudam - potěšení; lipset - má cítit; anukrošam - soucit; guna-adhamát - kdo je méně kvalifikovaný; maitrím - přátelství; samánát - se sobě rovným; anvicchet - má si přát; na - ne; tápaih - útrapami; abhibhújate - je dotčen.
(Nárada Muni k Dhruvovi Mahárádžovi:) "Každý by se měl chovat tímto způsobem: Potká-li kvalifikovanějšího člověka než je sám, měl by z toho mít radost, s méně kvalifikovaným by měl mít soucit a se sobě rovným navázat přátelství. Toho, kdo se řídí těmito pravidly, nikdy neovlivní trojí utrpení hmotné existence."
VÝZNAM: Setká-li se obyčejný člověk s někým kvalifikovanějším, obvykle mu začne závidět, setká-li se s méně kvalifikovaným, vysmívá se mu a před sobě rovným se vychloubá. Tyto postoje jsou příčinou hmotného utrpení. Velký mudrc Nárada proto oddaným vysvětluje pravidla dokonalého chování. Místo toho, abychom kvalifikovanějšímu záviděli, měli bychom se radovat z jeho společnosti. Místo abychom méně kvalifikovaného ponižovali, měli bychom k němu být soucitní a snažit se zlepšit jeho postavení. A když se setkáme se sobě rovným, neměli bychom se před ním pyšně vychloubat, ale chovat se k němu jako k příteli. Je třeba mít také soucit s obyčejnými lidmi, kteří trpí kvůli zapomnění na Krišnu. Následováním těchto pokynů můžeme být šťastní i v tomto hmotném světě.
Přehlížení výše postavených (marjádá vjatikrama)
"Být dobře obeznámen s transcendentní vědou vyžaduje znalost jejích technických detailů. Uddhava si jich byl dobře vědom, a proto poradil Vidurovi obrátit se s žádostí o transcendentní poznání na Maitréju Ršiho. Vidura chtěl za svého duchovního mistra přijmout Uddhavu, ale Uddhava tuto úlohu nepřijal, neboť Vidura byl stejného věku jako Uddhavův otec. Proto ho nemohl přijmout za svého žáka, zváště když Maitréja žil poblíž. Je pravidlem, že v přítomnosti výše postavené osobnosti by nikdo neměl toužit udílet pokyny, i když je kvalifikovaný a zkušený. Uddhava se proto rozhodl poslat starší osobu jako byl Vidura za Maitréjou, jinou starší osobou.
Maitréja i Uddhava byli přímo poučeni Pánem, a proto byli oba autorizováni stát se duchovními mistry Vidury nebo kohokoliv jiného. Maitréja byl ale starší, a proto měl větší právo stát se duchovním mistrem, zvláště Vidury, jenž byl mnohem starší než Uddhava. Nikdo by neměl usilovat o to, aby se stal duchovním mistrem jen pro laciný zisk a slávu, ale jedině proto, aby sloužil Pánu. Pán nikdy netoleruje neomalenost v podobě marjáda-vjatikramy. Nikdo si nesmí přisvojovat čest, která patří staršímu duchovnímu mistrovi, pro svůj vlastní zisk a slávu. Neomalenost... je velmi nebezpečná pro duchovní realizaci." (SB 3.4.26)
Dopis Šríly Prabhupády Sudámovi (7/29/72): "Všichni by měli prokazovat sannjásímu řádnou úctu. Svým postavením vždy převyšuje všechny ostatní obyvatele chrámu. Musí si je však udržovat svým jednáním a chováním."
Dopis Šríly Prabhupády Rájárámovi (1/30/67): "Měl by sis povšimnout jedné zásady etikety: duchovní mistr se oslovuje jako Jeho Božská Milost, duchovní bratr jako Jeho Milost a každý sannjásí jako Jeho Svatost."
Dopis Šríly Prabhupády Džanárdanovi (1/21/68): "Tvé duchovní bratry považuji za tvé mladší bratry: chovej se k nim podle toho a snaž se jim pomoci pokročit ve vědomí Krišny jak nejlépe dovedeš."
Dopis Šríly Prabhupády Arundhatí (6/16/69): "Ke tvé druhé otázce o zdravení karmích, je-li karmí přítel, pozdrav ho Hare Krišna a dotkni se čela sepjatýma rukama. Jde-li o výše postaveného příbuzného, pozdrav ho Hare Krišna a pokloň se mu k zemi. Tak by měla vypadat etiketa v naší společnosti."
Dopis Šríly Prabhupády Jamuně déví a Haršarání (1/15/68): "Pokud máte nějakou konkrétní stížnost, informujte mě, ale nenechte se vyvést z míry nedorozuměním mezi duchovními bratry a sestrami. Každá živá bytost je individuální duše, a proto lze tato nedorozumění v našich vzájemných vztazích očekávat. Musíme však mít na zřeteli náš hlavní zájem. Jste obě velmi inteligentní a rozvážné dívky a mám o vás dobré mínění; nikdy spolu nepřestaňte spolupracovat jen proto, že nesouhlasíte s názorem ostatních."
Dopis Šríly Prabhupády Brahmánandovi (2/20/68): [Jako výše postavení] "Neměli bychom přijímat zbytečné úsluhy v zájmu smyslového požitku."

7. Jednání se ženami jako s matkami
"Při šíření lásky k Bohu Čaitanja Maháprabhu a Jeho společníci nebrali v úvahu ničí kvalifikaci ani místo, kde by se měla šířit. Nekladli si žádné podmínky."
(CC Ádi 2.7.22)
1. Dualita v zásadě znamená, že zapomínáme na to, že jsme nedílné části Krišny. Chceme si užívat nezávisle na Něm, hrát si na vládce. Tento sklon vrcholí pohlavní touhou.
2. Pojetí muž/žena je totožné s hmotným vědomím.
3. Stát se vědomým Krišny znamená povznést se nad dualitu. Musíme dosáhnout vědomí, že jsme nedílné části Krišny a sloužíme Jeho, ne našemu potěšení.
4. Prvořadou povinností oddaného je překonat pohlavní touhu.
5. To vyžaduje filozofické uvědomění, neustálou praxi a vytrvalost. (Odpor není řešení. Připoutanost/odpor jsou dvě strany jedné mince.)
6. Šríla Prabhupáda v soucitné náladě Paňča-tattvy otevřel pokladnici bhakti všem lidem - mužům i ženám.
7. Toto nám nabízí intenzívní a neomezenou příležitost překonat připoutanost a odpor ke hmotě a vyvinout transcendentní realizaci Krišny.
8. Slovo "matka" vzbuzuje náladu úcty a rozvahy.
9. Když radíme, že na ženy by mělo být pohlíženo jako na matky, máme na mysli, že naše jednání s nimi by mělo být zdrženlivé a uctivé.
10. Toto chování omezí urážlivou mentalitu a jednání s ostatními živými bytostmi.
11. Ženy by se měly chovat jako matky.
12. Oddělení obou pohlaví je v rámci praxe rozvoje vědomí Krišny nezbytné.
Citáty Šríly Prabhupády
Dopis Šríly Prabhupády Gargamunimu (29/9/75): "Co se týče znepokojení způsobeného ženami, jsou to také živé bytosti. Také přicházejí je Krišnovi. Vědomě je tedy nemohu odmítnout. Pokud naši mužští členové, brahmačárí a sannjásí, získají pevné vědomí Krišny, nebude zde žádný problém. Jejich povinností je být velmi neochvějní a obezřetní. Toho lze dosáhnout pravidelným pronášením jako Haridása Thákura."
Dopis Šríly Prabhupády Rájárámovi (10/4/67): "Prosím veď naše nevinné duchovní sestry, které přijaly naše útočiště. Dívky jsou náchylnější vůči jemným nástrahám Máji. Chlapci jsou silnější. Mrinaliní, Jadurání a všechny ostatní dívky jsou velmi kvalifikované, pohledné, inteligentní, vzdělané a vážně zaměstnané rozvojem vědomí Krišny. Proto si zaslouží ochranu před nástrahami Máji."
Dopis Šríly Prabhupády Gargamunimu (10/18/69): "Nejpřitažlivějšími rysy Máji jsou ženy a peníze. My, muži vědomí si Krišny, musíme v rámci kázání jednat se ženami a penězi, a jedinou preventivní ochranou je nepřijímat je pro náš smyslový požitek. Tehdy zůstaneme dostatečně silní. Materialisté přijímají vše pro smyslový požitek a oddaní Krišny přijímají vše pro Krišnovo uspokojení. Chyba není v samotných ženách a penězích; problém je v jejich nesprávném zaměstnání. Nesprávné použití znamená přijímat je pro smyslový požitek."
Dopis Šríly Prabhupády Ekajaní (12/3/72): "Kdo zavedl tyto věci, že ženy nemohou džapovat v chrámu? Pokud to brahmačárí vzrušuje, ať jsou do lesa. Nikdy jsem nic podobného nezavedl. Pokud brahmačárí nemohou snést přítomnost žen v chrámu, musí jít do lesa a nezůstávat v New Yorku. Vzhledem k tomu, že v New Yorku je tolik žen, jak se jim mohou vyhnout? POKUD JSOU TAK SNADNO VYVEDENI Z MÍRY, NEJLEPŠÍ JE JÍT DO LESA. Pak ale nikdo neuvidí je a JAK BUDE POKRAČOVAT NAŠE KÁZÁNÍ?"

8. Vaišnava aparádhy
"V hnutí pro vědomí Krišny je každý člen tak důležitý, protože všechny činnosti oddaného Pána Krišny prospívají všem živým bytostem." (dopis Šríly Prabhupády Šivánandovi 6/15/69)
Vznešenost vaišnavy - citáty z Hari Bhakti Vilásy
1. Oddaní Hariho jsou ve věku Kali velmi vzácní. Postavení oddaného je vznešenější než postavení Pána Brahmy a Pána Rudry.
2. Přítomnost oddaného v okamžiku smrti povznese dokonce i vraha bráhmany do duchovního nebe. (10.86)
3. Pokud se pojídač psů stane vaišnavou, je vznešenějším než bráhmana, a pokud sannjásí postrádá oddanost Višnuovi, je považován za pokleslejšího než pojídač psů." (10.87)
4. Ani v době konečného zničení vesmíru oddaní Višnua nepoklesnou. Proto je Šrí Hari všude znám jako neklesající, všudypřítomný a nevyčerpatelný; oddaný se tedy nemá čeho bát. Oddaný nikdy nikomu nepůsobí bolest. (10.101-105)
5. Ti, kdo uctívají Nejvyšší Osobnost Božství, Šrí Hariho, jsou nejlepší ze všech lidí a nikdo ve třech světech je nepřevyšuje. (10.110)
6. Tito bezhříšní, velkodušní vaišnavové očišťují celé stvoření, a jsou proto ještě lepší než poutní místa. (10.118)
7. Ti, kdo jsou Moji oddaní, nejsou ve skutečnosti Moji oddaní. Ti, kdo jsou oddaní Mých oddaných, jsou praví oddaní. (10.133)
8. Moji oddaní, kteří jsou Mi odevzdáni a netýká se jich připoutanost a odpor, závist ani pýcha, opěvují neustále Mou slávu. Nikdy nikomu neškodí. Neustále uctívají Mé oddané, dychtí o Mě naslouchat a vždy Mě nosí ve svém srdci." (10.145-146)
Pomlouvání vaišnavů
Dopis Šríly Prabhupády Gopálu Krišnovi (4/21/70): "Neustále se máš na pozoru, zda se nedopouštíš nějakého přestupku. To je velmi správné. Při službě Pánu Krišnovi a Jeho zástupci, duchovnímu mistrovi, bychom si měli neustále udržovat tento bázlivý, opatrný postoj. To nám zaručí rychlý pokrok v rozvoji vědomí Krišny."
Citáty z Hari Bhakti Vilásy
1. Ten, kdo pomlouvá vaišnavu, přijde o svou zbožnost, bohatství, slávu a děti. (10.310)
2. Ten, kdo vaišnavu bije, pomlouvá, projevuje mu neúctu, rozzlobí se na něho nebo se neraduje při jeho spatření, jde do pekla. (10.310)
Čtyři druhy pomluv vaišnavů
1. Nacházet u vaišnavy chybu pro jeho zdánlivě nízký původ.
2. Pomlouvat ho kvůli jeho předchozím chybám.
3. Pomlouvat ho kvůli náhodné chybě.
4. Pomlouvat ho kvůli chybám, které jsou téměř odstraněny.
(z Harináma-čintámani)
Co dělat, když někdo spáchá vaišnava aparádhu
Pokud někdo náhodou spáchá vaišnava aparádhu, musí dotyčného vaišnavu upřímně prosit o odpuštění a držet se přitom jeho nohou. Vaišnava je velmi milostivý a ihned jej obejme a odpustí mu všechny jeho přestupky. (z Harináma-čintámani)
Chvála vaišnavy
Dopis Šríly Prabhupády Tamálu Krišnovi (8/19/68): "Každý oddaný by si měl vážit ostatních oddaných. Nikdo by neměl nikoho kritizovat."
"Když jsi dnes vstoupil do mého domu, byl jsem poctěn a můj život dosáhl dokonalosti. Spatřit vaišnavu je stejně vzácné jako spatřit Šrí Hariho. Musel jsem nahromadit nesmírné množství zbožnosti, velké jako hora Méru, že jsem mohl spatřit tak vznešeného vaišnavu jako jsi ty." (HBV 10.337-338)

9. Oblékání se po vaišnavském způsobu
"Šrí Čaitanja Maháprabhu řekl: ,Prvotřídní vaišnava je ten, jehož samotná přítomnost inspiruje ostatní zpívat svaté jméno Krišny.'" (CC Madhja 6.16.74)
1. V našem vaišnavském vzhledu by neměl existovat kompromis. Zastupujeme Šrílu Prabhupádu a měli bychom se snažit stát se jeho prvotřídními zástupci.
2. Musíme si být vědomi správného standardu vzhledu, držet se jej a šířit jej. Ve věku Kali se odchylky snadno stanou normou. Měli bychom si na to dát pozor.
3. Správný vaišnavský oděv nám pomáhá udržovat si správné vědomí naší totožnosti a zodpovědnosti ve službě Šrílovi Prabhupádovi a vaišnavům.
4. Vaišnavský vzhled je přitažlivý a usnadní nám naše kázání. První dojem, který nejčastěji vzniká zrakovým vjemem, má nejdelší trvání.
5. Pouhým spatřením vaišnavy se podmíněná duše očistí.
Citáty Šríly Prabhupády
P. Lílámrita II, str. 7: "Šríla Prabhupáda byl oblečen jako obyvatel Vrindávanu. Měl kanthi-málu (korálky na krku), prosté bavlněné dhotí, džapa-málu (růženec) a starý čadar (šál či pokrývku). Barva jeho pleti byla zlatá, měl oholenou hlavu, šikhu a čelo ozdobené bělavým vaišnavským tilakem. Na nohou měl špičaté bílé pantofle, běžné u indických sádhuů. Ale kdo v New Yorku kdy viděl nebo snil o někom, kdo by vypadal jako tento vaišnava? Byl možná prvním vaišnavským sannjásím, který kdy přijel do New Yorku a neslevil nic svého vzhledu. Newyorčané jsou samozřejmě zvyklí nevěnovat žádnému nezvykle vypadajícímu novému přistěhovalci příliš pozornosti."
P. Nektar 3, 6. povídka: Epizoda s vaišnavou nosícím tilak v muslimské továrně
V jedné indické továrně byli všichni dělníci hinduisté a většinou vaišnavové. Mohli proto do práce nosit vaišnavský tilak a používat další vaišnavské doplňky. Za nějaký čas továrna získala novou správu a majitelem se stal muslim. Při svém nástupu vyhlásil, že dělníci již nebudou smět nosit do práce vaišnavský tilak. Většina dělníků poslechla a ve stanovenou dobu přišli do práce bez tilaků. Jeden zaměstanec se ale rozhodl riskovat a spolehnout se na Krišnu. Šel tedy do práce s velmi výrazným, bílým vaišnavským tilakem. Když si nový majitel prohlédl všechny shromážděné dělníky, řekl: "Tento oddaný s vaišnavským tilakem je velmi odvážný. Proto mu dovoluji jej nosit do práce i nadále, ale všem ostatním to zakazuji." Tímto způsobem Šríla Prabhupáda povzbuzoval oddané, aby se zbytečně nevzdávali vaišnavských označení. Prabhupáda řekl, že když to situace nedovoluje, není nezbytně nutné tilak nosit, ale oddaný by měl své tělo označit alespoň tilakem z vody a jmény Višnua. Pokud však jsou doplňky dovoleny, oddaný by se neměl vaišnavského oděvu a růžence zbytečně vzdávat.
Komentář Satsvarúpy dáse Gosvámího: Tento příběh má očividně moderní uplatnění. V roce 1966 byl Šríla Prabhupáda potěšen, když Rúpánúga a Satsvarúpa trvali na tom, že budou nosit tilak při své práci v newyorském sociálním úřadě. Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura si přál, aby jednoho dne soudci vyšších soudů nosili vaišnavské tilaky, jako symbol úspěšného vlivu vědomí Krišny ve světě. Dokonce i v zaměstnání, kde tilak není dovolen, by se měl oddaný snažit vzpomínat na Krišnu různými způsoby. Prabhupádův příběh o muži, který trval na tom, že bude v práci nosit tilak, může sloužit jako inspirace všem oddaným, kteří pracují jako podřízení karmích. Tak či tak musíme zůstat oddanými.
P. Lílámrita V, str. 93: "Gaudíja-vaišnavská šikha je široká 1,5" (4 cm) - ne větší. Větší šikha znamená jiná sampradája. ...A musí být zavázána na uzel."

10. Opravování druhých
"Oddaný je schopen snášet veškeré nepohodlí a rozmary přírody a jelikož je plně zaměstnán službou Krišnovi, nemá čas se hněvat, urážet či hledat na někom chyby. Oddaný je velkorysý a ke všem laskavý, džentlmen za všech okolností." (dopis Šríly Prabhupády Hamsadútovi 12/10/72)
1. Mezi kritikou a opravováním je rozdíl. Oddaný si uvědomuje, že kritika vaišnavy znečišťuje srdce a brání duchovnímu pokroku.
2. Aby mohl oddaný opravovat ostatní oddané, musí:
(a) být prost negativního postoje
(b) toužit dotyčnému oddanému prakticky pomoci v jeho rozvoji vědomí Krišny
(c) být v takovém duchovním nebo řídícím postavení, které tento zásah ospravedlňuje či vyžaduje NEBO být osobně požádán dotyčným oddaným o pomoc při řešení jeho potíží.
3. Oddaný, který někoho opravuje, musí následovat to, co káže.
4. Způsoby opravování:
(a) osobním příkladem a společností
(b) přivést oddaného k pokročilejšímu oddanému.
(c) mladší oddaný by se neměl snažit opravovat jiného oddaného osobně. Měl by se svěřit staršímu oddanému, k němuž má důvěru a požádat ho o pomoc či radu při nápravě situace.
5. Hrubá slova a činy a opravování upřímného oddaného k sobě nepatří. Chceme odstranit nevědomost v srdci oddaného, ne oddaného samotného.
6. Pokud se nám dostane upřímné a poctivé kritiky, měli bychom být vděční a nerozčilovat se. Negativní reakce na dobře míněnou kritiku je projevem falešného ega.
7. Pokročilý vaišnava považuje každou opravu za milost Pána Čaitanji Maháprabhua.
8. Prevence je lepší než léčba. Pokud všichni oddaní přijmou zodpovědnost rozvinout správné uvědomění svého duchovního chování, potřeba opravovat druhé se zmenší.
Citáty Šríly Prabhupády
Dopis Šríly Prabhupády Patita Uddharanovi (12/12/74): "Ve svém dopise u nikoho nehledáš chyby. To znamená, že jsi dobrý vaišnava. Měli bychom se vždy považovat za pokorné. To je třeba vědět. Všichni musíme spolupracovat; co si jinak lidé pomyslí, pokud se budeme hádat sami mezi sebou? Chování oddaného je vždy dokonalé."
Dopis Šríly Prabhupády Brahmánandovi (11/15/69): "Tak je tomu na Vaikuntě. Na Vaikuntě nemá nikdo žádnou chybu, ale existuje tam jiný druh soutěže. Spočívá v tom, že oddaný myslí na to, jak ostatní oddaní pěkně slouží Pánu. V hmotném světě si každý rád myslí, že je lepší než ti ostatní. To je hmotné pojetí. V duchovním nebi je tomu právě naopak: každý si myslí, že ostatní oddaní slouží lépe než já. Duchovní bratry máme oslovovat Prabhu, Pane. To znamená, že bychom se měli vždy snažit najít tu jejich stránku, která slouží. Někdy mají jisté nedostatky, ale ty bychom se měli snažit přehlédnout."
Jinak
Dopis Šríly Prabhupády Tamálu Krišnovi (8/26/73): "Obdržel jsem stížnost od jednoho indického oddaného v Májápuru, Prabharúpy dáse Brahmačárího, že se k němu naši američtí oddaní špatně chovají. Laskavě to vyšetři a učiň nezbytné kroky. Každý, kdo se k nám přidá, ať Ind nebo Američan, tak činí dobrovolně, naším jediným poutem je láska k Bohu. Naší politikou by mělo být, aby s nikým nebylo špatně zacházeno a nevyvstala tak příčina jeho odchodu. Oddaného získáváme za cenu litrů krve. Každý přichází, aby se očistil, a proto nemůžete očekávat, že každý bude dokonalý. Naší povinností je každého přivést do takového stupně dokonalosti, jak je to jen možné. V tomto ohledu musíme být velmi opatrní."
Nesprávné chování oddaných
Dopis Šríly Prabhupády Upéndrovi (8/18/70): "Laskavě dodržuj zásady, pronášej pravidelně 16 kol a dohlížej na to, aby všichni tví pomocníci dělali totéž. Pokud někdo zaostává, snaž se ho k tomu klidně přemluvit."
Dopis Šríly Prabhupády Bhavánandovi (10/28/70): "Co se týče nevhodného chování, je třeba mu zabránit pokojnou výchovou. Tvůj tolerantní a laskavý přístup je velmi pěkný, vychovávej je tímto způsobem."
Dopis Šríly Prabhupády Upéndrovi (3/11/69): "Ano, nováček se může dopouštět chyb, ale to neznamená, že s ním můžeme příliš brzy ztratit trpělivost. Koneckonců, výchova znamená, že dotyčný něco neví, a proto bys ho měl správně učit. Od vaišnavy se očekává, že bude pokornější než tráva, takže když učíš nějakého nováčka, neměl by ses jím nechat vyvést z míry. Jsme kazatelé a nemůžeme očekávat, že naši posluchači nebo kandidáti budou zcela souhlasit s naším poselstvím. Jestliže jsou [již] všichni vycvičeni, k čemu je dobré naše kázání?"
Dopis Šríly Prabhupády Hamsadútovi (3/11/69): "Snaž se vše přátelsky urovnat a pouč se z toho. Výchova člověka, zvláště duchovní, je velmi obtížná. Každý má nějaké slabosti a nedostatky. Je lepší je napravit než [jej] zlomit."
Dopis Šríly Prabhupády Nara-Nárájanovi (2/7/69): "Chci ti velmi poděkovat za tvůj dopis poukazující na některé nedostatky mnoha oddaných v New Yorku. Máš pravdu co se týče věcí, které uvádíš, jako spánek před Božstvy, přijímání neobětovaného jídla, pití vody z koupelny a zanedbávání džapy. Jde však o to, že disciplínu nelze dodržovat bez poslušnosti. Tak jako posloucháš mě, měl bys podobně poslouchat i mého zástupce. S tvým výrokem o Brahmánandovi, že je to úžasný oddaný, stoprocentně souhlasím. Má na starosti středisko v New Yorku a pokud ho tedy nikdo nebude poslouchat, nebude schopen chrám řídit. Nedostatky, které jsi vypozoroval v chrámu, mohou být za daných okolností předloženy jemu. Je velmi rozumný a bude věc řešit s příslušnými oddanými."
Dopis Šríly Prabhupády Madhumangalovi (11/18/72): "Co se týče situace v amsterdamském chrámu, je mi jasné, že mezi vámi existují neshody, ale není třeba je brát příliš vážně. Naším pravým zájmem je kázání. Pokud se soustředíme jen na ně, vše ostatní bude automaticky úspěšné. Vzájemné rozepře nejsou vůbec příznivé, ale pokud se zanedbá kázání nebo nedokážeme přísně následovat zásady, jako je vstávat před čtvrtou, pronášet 16 kol, atd., Májá vše zničí. Mou nejlepší radou je, aby ses sám těchto věcí přísně držel a byl příkladem, který by ostatní mohli následovat. Jako vaišnavové bychom se neměli navzájem kritizovat, neboť každý má nějakou chybu a kritika může postihnout i nás. Nejlepší je být sami mimo podezření. Když potom zpozorujeme nedostatky a předložíme návrhy k jejich řešení, ostatní nás budou automaticky respektovat a podniknou kroky k nápravě. Jinak pokud se budeme nadále přít kvůli drobnostem, bude vše odsouzeno k nezdaru. Snaž se tedy vše zorganizovat a společně kažte v tomto duchu. To mě velmi potěší."
Dopis Šríly Prabhupády Vrindávanešvarí (7/28/69): "Zmínila ses o nějaké kritice od Džajagóvindy, která tě rozzlobila. Nevím přesně o co jde, ale poctivá kritika by nás neměla rozzlobit."
Dopis Šríly Prabhupády Gaurasundarovi (8/26/72): "Pokud nastane nějaký problém a já tvrdím, že se mnou nikdo nespolupracuje, je to MOJE chyba, NE JEJICH. Vaišnava musí uvažovat tímto způsobem. Neměli bychom hledat chyby u ostatních, kritizovat je a pak odejít. To není vaišnavské jednání. Lépe být připraveni prokazovat všem úctu a považovat je vždy za sobě nadřízené."

11. Etiketa v řízení
ISKCON je duchovní organizace osobně založená Šrílou Prabhupádou. Musíme dát dobrý pozor, aby nepodlehl materialismu. Vše (vztah mezi manželem a manželkou, uctívání Božstev, a dokonce i prasádam) můžeme svým vědomím změnit v hmotné. V každé společnosti musí existovat nějaká organizace a řízení, jinak nastane chaos. Dokonce i v duchovním světě jsou Krišnovi přátelé rozděleni do skupin a mají své nadřízené (Pán Balaráma je vedoucím své skupiny pasáčků; Čandrávalí a Rádhárání vedou levé a pravé křídlo gópí, atd.). ISKCON není jiný. Pro harmonické soužití mezi lidmi musí být vzájemné jednání a činnosti usměrněné.
1. Hmotná příroda je světem plným vykořisťování, ale duchovní příroda je světem služby.
2. ISKCON je duchovní organizace. Bez ohledu na své postavení je každý v první řadě služebníkem Šrí Čaitanji Maháprabhua a Šríly Prabhupády. Nikdo by neměl ze svého postavení sobecky těžit.
3. Vyšší postavení znamená více služby. Řídící postavení znamená příležitost čistě reprezentovat Šrílu Prabhupádu. Naše řízení tedy musí být založeno na pokoře a toleranci.
4. Ke svým podřízeným se chovejte jako ke svým mladším bratrům.
5. Vedení je založeno na duchovní kvalifikaci, ne na něčem hmotném. Zralý, nadšený kazatel je nejlepším vůdcem.
6. Charakter vůdce musí být neposkvrněný.
7. Vůdci musí se svými podřízenými soucítit, a ti pak v ně budou mít důvěru.
8. Je důležité řídit s odpoutaností a vést se silným smyslem pro povinnost.
9. Řízení v rámci vědomí Krišny je autokratické a demokratické.
10. Mluvte s oddanými a buďte otevření vůči novým nápadům.
11. Nic před vaišnavy neskrývejte.
12. Podpisové právo k bankovním účtům, při koupi nemovitostí atd. by měla mít více než jedna osoba.
13. Nejlepším řešením je přiznat všechny získané prostředky před Božstvy, Šrílou Prabhupádou a vaišnavy.
14. Všechny získané prostředky by měly být uloženy do banky a potom použity z účtu.
Citáty Šríly Prabhupády
"Sladkost Pána Krišny nemohou ochutnat ti, kdo se považují za rovné Krišnovi. Je možné ji ochutnat jedině prostřednictvím služebnického postoje." (CC Ádi 6.103)
Dopis Šríly Prabhupády Hamsadútovi (7/11/70): "...Nebo se můžete držet vašeho druhého plánu, ale v každém případě to udělejte po společné poradě. Pak získáte sílu správně se rozhodnout."
Dopis Šríly Prabhupády Amóghovi (5/9/72): "Příliš velké soutěžení mezi středisky není dobré, důraz by měl být kladen na spolupráci, ne na soutěž."
Dopis Šríly Prabhupády Džanakí (1/18/69): "Prosím, konejte své povinnosti v duchu spolupráce, aby mezi vámi nedocházelo k rozbrojům. Šíříme naše hnutí v době míru a pokud mezi námi vzniknou sebemenší neshody, neposlouží to jako dobrý příklad. Proto by měl být každý shovívavý, tolerantní a spolupracovat."
P. Lílámrita V, str. 9: "Vědomí Krišny je natolik důležitá mise, že oddaní by měli spolupracovat i když se vyskytnou problémy jako jsou nedostatečný příjem a strava. Hmotný svět je jako oceán, ve kterém budou vždy vlny."
Dopis Šríly Prabhupády Upéndrovi (8/6/70): "Nyní musí všichni moji žáci spolupracovat při šíření tohoto sankírtanového hnutí. Pokud to nedokážete, moje práce se zastaví. Naše Společnost je jako jedna velká rodina a naše vztahy musí být založeny na lásce a důvěře. Musíme se vzdát svárlivosti a používat svou inteligenci v zájmu pokroku. Měl bys přijmout pomoc od svých duchovních bratrů."
Dopis Šríly Prabhupády Kírtanánandovi (11/12/74): "Ano, následování zásad je skutečnou kvalifikací člena GBC. Snížili jsme kvalifikace pro toto postavení, ale přesto je porušují... Tvůj závěr je velmi správný a já velmi oceňuji, že jako GBC nebo XYZ jsi neustále služebníkem Krišny. To je třeba."
Dopis Šríly Prabhupády Gadžéndrovi (1/27/70): "Když se osoba vědomá si Krišny dostane do zodpovědného postavení, nikdy nezpyšní. Tak jako se strom obtížený plody pokorně skloní, velká duše vědomá si Krišny se stane pokornější než tráva a skloní se jako stromy obtížené plody, protože jedná jako Krišnův zástupce a své povinnosti tedy plní s velkou zodpovědností."
Duchovní řízení
P. Lílámrita V, str. 99: Prabhupáda řekl, že "cítí puls svých žáků." Proto nedávno vycítil sklon k přílišnému řízení na úkor kázání. Řekl svému tajemníkovi, že členové GBC by neměli jen sedět za svými stoly a snažit se získat moc, ale být odpoutaní, přijmout sannjás, cestovat a kázat. Poradil, aby se nevzdávali břemene v podobě řízení, ale následovali jeho příkladu v kázání a řízení svých GBC zón v duchu odpoutanosti.
Dopis Šríly Prabhupády Krišnaveši dd (1/16/75): "Žádám tě, abys ses snažila následovat místní autority - chrámového prezidenta, GBC atd. a spolupracovat s nimi. Naše hnutí je založeno na lásce a důvěře, ale pokud nespolupracujeme, o jaké lásce a důvěře lze mluvit? Následuj přísně všechny zásady, pronášej 16 kol, navštěvuj lekce a mangala-árati a vše bude v pořádku."
Dopis Šríly Prabhupády Krišna dásovi (3/5/69): "Odevzdání se je bezpodmínečné. Neznamená to odevzdat se jen za příznivých okolností. To není odevzdání se. Odevzdání se znamená, že pokračuje za všech okolností. [A co je jeho důležitou součástí?] ...Musíte spolupracovat. To je mé přání. Pokud se spolu sváříte kvůli nějakým osobním zájmům, není to odevzdání se."
Dopis Šríly Prabhupády Jamuně 3/2/70: "Vědomí Krišny znamená plnou spolupráci s Krišnou, s celým Jeho doprovodem. Na to bychom měli neustále pamatovat. Když mluvíme o stromu, zahrnuje to jeho kořen, kmen, větve, listy, květy, všechno. Milovat Krišnu proto znamená milovat Ho spolu s Jeho jménem, slávou, vlastnostmi, doprovodem, sídlem, oddanými atd."

12. Etiketa v chrámové místnosti
Etiketu v chrámové místnosti Šríla Prabhupáda podrobně popisuje ve svém Nektaru oddanosti.
Jiné citáty Šríly Prabhupády
Dopis Šríly Prabhupády Nandarání a Krišna déví (10/4/67): "Další věcí, o kterou vás žádám, je udržovat vše v chrámu v čistotě. Každý by si měl umýt ruce předtím, než se dotkne čehokoliv, co patří Krišnovi. Měli bychom si neustále uvědomovat, že Krišna je nejčistší a jen ten nejčistší s Ním může být ve styku. Čistota sousedí se zbožností."
Dopis Šríly Prabhupády Jamuně 7/26/70: "[Při arcaně] malá změna tu a tam nevadí - skutečnou povinností je láska a oddanost."
Dopis Šríly Prabhupády Kírtanánandovi (11/23/74): "Co se týče prasádam, nikdy jsem nedovolil, aby pan Malkani vařil v chrámu. Není zasvěcený. Je sice hinduista, ale není zasvěcený, aby mohl vařit v chrámu. Žádný placený kuchař není vhodný. Samostatné vaření v chrámu není dobré." [Poznámka: "Správně by měli v chrámu vařit jen žáci s druhým zasvěcením."]
Dopis Šríly Prabhupády Mahápurušovi (3/28/68): "Ano, nezasvěcený může v kuchyni pracovat pod vedením oddaného."
CC Antja 4.128, v.: Je zvykem, že kněží v chrámech v Indii se nikoho ani nedotknou a také nevstoupí do místnosti Božstev, pokud se jich někdo dotkl. To je při uctívání velmi důležité.
Vidět Božstva v radostné náladě
Dopis Šríly Prabhupády Tamálu Krišnovi (5/27/70): "Popsal jsi Jejich Veličenstva Šrí Šrí Rádhu a Krišnu v londýnském chrámu jako úžasné. Ano, to je test úrovně služby. Pokud vidíme Božstva ve velmi radostné náladě, potvrzuje to úspěšnost naší služby Pánu. Všude pak uvidíme Božstva v tak radostné náladě. Když je uvidíme v jiné náladě, musíme si ihned uvědomit své nedostatky."
P. Lílámrita V, str. 47,48: Šríla Prabhupáda řekl, že oddaná služba v džaipurském chrámu představovala standard a mohla být zavedena v celém ISKCONu. (tj. obětování vonných olejů na bavlněných knotech, které kněz poté nabídne spolu girlandami od Božstev příchozím uctívačům výměnou za čerstvé girlandy)

13. Služba hostům a doživotním členům
Srdce vaišnavy je velmi čisté a osoba s čistým srdcem je nesmírně ušlechtilá. Pokročilost bude posouzena podle její ušlechtilosti.
Obecné pokyny
1. Všichni hosté jsou hosty Šríly Prabhupády. Jako jeho služebníkům je naší radostí (a povinností) jim sloužit.
2. Příchod hosta je příležitostí představit podmíněnou duši Šrílovi Prabhupádovi či se radovat ze společnosti vaišnavy. Vaišnavové cítí radost a vděčnost, že jsou požehnáni takovou příležitostí.
3. Vědomí Krišny je totožné s personalismem. Musíme překonat tělesné pojetí a pamatovat si, že každý je nedílnou částí Krišny a je Mu velmi drahý. Měli bychom to prakticky prokázat:
(a) přivítáním hosta příjemnými slovy, sedadlem a nabídnutím prasádam. (Pokud není prasádam k dispozici, je třeba nabídnout alespoň sklenici vody.)
(b) být připraveni věnovat svůj čas a upřímný zájem
(c) zůstat si vědomi Krišny v našich rozhovorech a činech
(d) poděkovat hostu za návštěvu a pozvat jej na další návštěvu.
4. V zásadě bychom měli být v náladě láskyplné výměny.
Přijímání hostů v chrámu
"Když vidíme přicházet do našeho střediska hosty, kteří zpívají, tančí, přijímají prasádam, radují se a kupují knihy, víme, že Šrí Čaitanja Maháprabhu je v těchto transcendentních činnostech vždy přítomen a je velmi spokojen." (CC Ádi 2.9.50, v.)
5. Citlivé, čisté kázání oddaného povzbuzuje návštěvníka ke spontánní službě. Každý host by měl alespoň naslouchat o slávě Šríly Prabhupády, ochutnat prasádam a zpívat svaté jméno.
6. Přirozenou reakcí duše na tyto činnosti je touha podělit se o prožité štěstí. Zkušený kazatel proto hostu nabídne prasádam, pozvánky do chrámu nebo literaturu, které může rozdat svým přátelům a příbuzným.
Citáty Šríly Prabhupády
P. Nektar 3, 1: Příběh Surabhí Svámího a Džajapatáky Svámího
Jednoho dne během svého pobytu v Mumbáí měl Šríla Prabhupáda zároveň návštěvníky z Vrindávanu a Májápuru. Bylo to v době, kdy na obou místech probíhala výstavba chrámů a Prabhupáda očekával, že ho jeho žáci přijdou žádat o peníze. Žáci zase věděli, že Prabhupáda od nich očekává a vyžaduje výsledky pokroku těchto významných stavebních projektů. Ale když jej tito žáci ze vzdálených míst přišli navštívit, vždy je nejprve přivítal podle vaišnavské etikety. Prabhupáda řekl, že jeho mise je válkou proti máji, a proto přivítal své bojovníky příjemnými slovy a nabídl jim odpočinek. Zeptal se jich, jestli přijali prasádam, a navrhl jim, že by si mohli odpočinout. Alespoň na několik minut byly naléhavé problémy odloženy a Prabhupádovi žáci se těšili jeho daršanu a laskavému přijetí."
P. Lílámrita V, str. 144: "Měli byste být vždy schopni nabídnout vodu, horké purí a baklažánové bhadži a také sladkosti," řekl Prabhupáda. I když se hosté ostýchali, trval na tom, aby snědli úplné jídlo.
Během jízdy vlakem do Kolkaty Šríla Prabhupáda vyjádřil svou nelibost nad špatně zorganizovaným pandálovým programem ISKCONu během Kumbha-mély. Do Hare Krišna pandálu přicházely tisíce hostů, aniž by dostaly prasádam. Odhodlán zabránit opakování tohoto špatného příkladu nadiktoval dopis "Všem chrámovým prezidentům v ISKCONu."
P. Lílámrita VI, str. 232, leden 1977: "Prosím přijměte má požehnání. Nyní musíte zajistit, aby byla v každém chrámu dostatečná zásoba prasádam k rozdávání. To by měli neustále připravovat dva až tři prvotřídní kuchaři. Kdykoliv přijde nějaký host, musí dostat prasádam. Kuchaři musí připravit 10-20 porcí najednou, purí, sabdží, a také halvu a pakory, aby je návštěvníci mohli ihned dostat. Kdykoliv přijde nějaký džentlmen, musí být obsloužen. Když se rozdá 20 porcí, kuchaři musí ihned připravit dalších 20 porcí a uložit je. Koncem dne, když nikdo nepřijde, je snědí naši oddaní, takže nepřijde nic nazmar. Nemůžete říci "Prasádam došlo", "Není ještě uvařeno," "Nemáme zásoby", atd. Tohle se musí přísně dodržovat. Chrám řídí Šrímatí Rádhárání, Lakšmíjí - proč by tedy měl být něčeho nedostatek? Naše filozofie je umožnit každému příchozímu přijmout prasádam, zpívat Hare Krišna a být šťastný. Vše dodává Krišna. Krišna není chudý, tak proč bychom měli kohokoliv odmítnout? Toto je třeba uskutečnit za každou cenu. Není to nijak obtížné, jen to vyžaduje správné řízení. Na konci dne můžete vše prodat nebo rozdat. Pokud věříme, že se Krišna stará o všechny, proč bychom měli být lakomí? To znamená ztratit víry v Krišnu a myslet si, že vše řídíme a zajišťujeme my. Jsme přesvědčeni, že Krišna vše dodá! Ať přijde celý svět, my jej nasytíme. Prosím, zařiďte vše co nejlépe. Začněte ihned."

14. Rozdávání a přijímání prasádam
"Tento nápad [otevřít restauraci] se mi velmi líbí. Naše zpívání je lék a naše prasádam je dieta pro léčbu hmotné nemoci. (dopis Šríly Prabhupády Dajánandovi 10/17/68)
Jak přijímat prasádam
Když oddaní rozdávají prasádam, jídlo obětované Nejvyšší Osobnosti Božství, musíme je přijmout jako Pánovu milost získanou od čistých oddaných, abychom si uchovali naši náladu oddané služby. (Nektar pokynů 4)
1. Pamatujte, že Krišnovo prasádam se neliší od Krišny. Recitujte modlitbu ,šaríra-avidjá-džál', abyste na to pamatovali.
2. Při jídle a pití používejte pravou ruku.
3. Meditujte o tom, jak Krišna jedl. (Lze meditovat také o Krišnově milosti díky které dostáváme prasádam nebo o zábavách Šrí Čaitanji Maháprabhua a Šrí Krišny týkajících se prasádam.)
4. Během přijímání prasádam nemluvte (kromě oslavování Krišny a Jeho prasádam).
5. Prasádam nevyhazujte. Nikdy se jej nedotýkejte nohou.
6. Před a po jídle si umyjte ruce, nohy a ústa.
7. Hodinu před jídlem vypijte sklenici vody. Po nějakou dobu po jídle nepijte; pokud přesto musíte, pak nějaký horký nápoj.
8. Šríla Prabhupáda řekl: žaludek naplňte z 1/4 vodou, z 1/2 jídlem a z 1/4 vzduchem. NEPŘEJÍDEJTE SE!
Jak rozdávat prasádam
Dopis Šríly Prabhupády Kírtirádžovi 11/27/71: "Krišnovým prasádam by se nikdy nemělo plýtvat. Nejlépe je uvařit jen tolik, kolik je třeba a každému dát, kolik chce. Podle védského způsobu lidé sedí v řadách u svých talířů, rozdavači procházejí řadami a na každý talíř vloží malé množství od každého pokrmu, pokud proti tomu dotyčná osoba nic nenamítá. Rozdavači neustále procházejí řadami sem a tam a přidávají těm, kteří chtějí více. Tímto způsobem nedochází k plýtvání a každý je spokojen."
1. Všechny obsluhované vybídneme k usednutí na podlahu a kvalifikovaní oddaní rozdávají prasádam.
2. Rozdavači by měli být čistí, klidní a spokojení. Je-li třeba, měli by jíst před rozdáváním. Při rozdávání by neměli mluvit.
3. Rozdávejte správné množství, aby nedocházelo k plýtvání.
4. Starší osoby a děti by měly být obslouženy přednostně. Hospodáři by měli sloužit hostům.
5. Položte na každý talíř sůl a citron, než k nim zasednou hosté.
6. Jako první vždy roznášejte vodu.
7. Prasádam by se mělo rozdávat v tomto pořadí:
a) nejprve hořké pokrmy jako je šukta a hořký meloun
b) špenát a jiné pokrmy se svíravou chutí
c) smažené pokrmy a dál
d) různá pikantní zelenina
e) kyselé pokrmy
f) sladkosti
g) Rýže a čapátí jsou základní složky a měly by být stále k dispozici na talíři.
8. Obcházejte všechny a rozdávejte, dokud nejsou spokojeni. Nebuďte lakomí - neschovávejte nic pro sebe na později. Prasádam je určeno k rozdávání.
9. Nedotýkejte se talířů servírovací naběračkou. Dotek talíře ji znečistí a musíte ji umýt.
10. Vaše prsty se nesmí dotknout žádného pokrmu ani vody. Sůl by se nikdy neměla rozdávat rukou, ale lžící.
11. Nikdy se prasádam nedotýkejte nohou a nepřekračujte je.
12. Prasádam rozdávejte z nádob k tomu určených.
13. Nádoby netahejte po podlaze a nehlomozte nádobím. Rozdávejte v tichosti.
14. Když všichni skončili s přijímáním prasádam, ihned celé místo ukliďte.
Citáty Šríly Prabhupády
P. Lílámrita V, str. 66-67: Příběh o Prabhupádově návštěvě (s několika žáky) v ášramu Purího Mahárádže ve Višakhapatnam:
"Prabhupádův duchovní bratr Ánanda rád vařil a obsluhoval nejen Šrílu Prabhupádu, ale všechny jeho žáky. Ánanda byl starší, ale vždy konal prostou službu. I když jeho angličtina byla velmi skrovná, Prabhupádovi žáci cítili náklonnost mezi Ánandou a Šrílou Prabhupádou. Ánandova komunikace se žáky Šríly Prabhupády se projevovala zejména jeho vařením a rozdáváním prasádam...
[Následuje úžasný popis toho, jak Ánanda rozdával všem oddaným prasádam.]
Každé ráno se všichni shromáždili na verandě před Prabhupádovými pokoji, muži seděli na jedné a ženy na druhé straně. Ánanda svižně procházel uličkou uprostřed a rozdával prasádam, zatímco Prabhupáda seděl na jejím konci v dřevěném křesle, džapoval a pozoroval, jak oddaní přijímají prasádam. Prabhupáda dal ášramu peníze a Ánanda pravidelně vařil bohaté hostiny: hluboce smažené brambory v rozemletém koření, rýži, jogurt, dál, tři druhy sabdží, smažené bramborové hranolky, čatní, malpury, radžkéli, sandéš, kšíru - a vše se kvalitou blížilo nektaru.
Prabhupáda seděl v čele obou řad a povzbuzoval oddané v přijímání prasádam: "Přidej mu!" Chválil Ánandovo vaření a potěšeně se usmíval při pohledu na oddané přijímající prasádam. Oddaní dojedli, povzbuzováni, aby jedli kolik jen mohli, a Šríla Prabhupáda pronesl préma-dhvani. Nato všichni oddaní odpověděli zvoláním "Džaja!"
Po jedné takové hostině Šríla Prabhupáda zavolal oddané do svého pokoje a poznamenal: "Podívejte se, jak vaří. Vše uvaří, rozdá a nejí, dokud nejsou všichni zcela spokojeni. Více ho těší sloužit než si sám užívat."

15. Etiketa při kírtanu
"Co se týče tvé otázky o tanci, měl by být nadšený, se zdviženýma rukama jako Paňča-tattva. Všichni následovníci Pána Čaitanji tančili se zdviženýma rukama. Když někdo tančí v extázi, je to v pořádku, ale lepší je tančit se zdviženýma rukama." (dopis Šríly Prabhupády Kírtanánandovi 11/10/75)
1. Kírtan znamená oslava Šrí Hariho zpěvem. (Když zpívá jen jeden oddaný, jedná se o bhadžan.)
2. Oslavujte Šrí Krišnu, ne sebe.
3. Zpívejte s upřímnou oddaností pro potěšení Šrí Krišny a Jeho oddaných.
4. Při skupinovém zpěvu by měl jeden nebo dva oddaní předzpívávat a ostatní je následovat.
5. Nástroje, které Šríla Prabhupáda pro kírtan určil, jsou kartály, mridanga a džhampa (velké kartály). Neschválil harmonium, které je určeno pro bhadžan. Nástroje, zvláště džhampa, by neměly přehlušit svaté jméno či zraňovat uši, ale následovat předzpívávajícího.
6. Používejte jednoduchou melodii a nejlépe správnou rágu pro danou denní dobu.
7. Nemyslete si, že jste nejlepší zpěvák a proto byste měli předzpívávat. Vaišnavové jsou pokorní a chtějí následovat, ne vést. Pokud je však ostatní vaišnavové vyzvou k předzpívávání, jsou šťastni, že tak mohou sloužit.

16. Etiketa na veřejnosti
jad jad áčarati šrešthas tat tad evetaro džanah
sa jat pramánam kurute lókas tad anuvartate
(BG 3.21)
"Cokoliv dělá velký člověk, dělají pak i obyčejní lidé. Celý svět následuje vzor, který svým příkladem stanoví."
1. Vždy pamatujte na to, že reprezentujete Šrílu Prabhupádu. Šríla Prabhupáda se v otázce Absolutní Pravdy nikdy neuchyloval ke kompromisům. Byl však dokonalým džentlmenem. To je vědomí Krišny.
2. Při jednání s lidmi musíme obětovat své falešné ego a obrnit se proti jemným vlivům tří kvalit hmotné přírody.
3. Musíme získat cílevědomé odhodlání myslet, hovořit a jednat tak, jak si to Šríla Prabhupáda přeje. To je vědomí Krišny.
4. Pomocí neustálé praxe musíme pamatovat na to, že každý je nedílnou částí Krišny. Naším jediným úkolem je obnovit své vědomí duchovní Reality.
5. Vždy pamatujte na to, že každý včetně Šrí Krišny vás pozoruje.
6. Sankírtan je nejúčinnější metodou probuzení vědomí Krišny. Oddaný by se měl snažit šířit milost Šrí Čaitanji Maháprabhua. To by mělo být základem našeho jednání.
7. Nikdy se na veřejnosti nepřestaňte ovládat. Pokora a tolerance vždy zvítězí nad hněvem a pocitem křivdy.
8. Nejezte a nesedávejte na veřejnosti, abyste diskutovali nebo odpočívali.
Citáty Šríly Prabhupády
Dopis Šríly Prabhupády Šrí Góvindovi (6/12/74): "Co je naším skutečným cílem? Vytvořit lidi s dokonalým charakterem. Pokud naši oddaní šíří knihy s tímto cílem, prokazují společnosti tu nejlepší službu. Lidé musí vidět, co děláme - vidět oběť oddaných, proč a jak žijí, jak obětovali vše blahu společnosti."
P. Lílámrita V, str. 22-23: "To je životní úroveň v Americe. Nemůžeš říci, ,Ne, nebudu spát v tomto pěkném bytě. Ustelu si na ulici. Jsem sannjásí!' Pak tě nikdo nebude brát vážně. Musíme je [auta] používat, ale neměli bychom k nim být připoutaní. Naše připoutanost by se měla týkat Krišny a pro službu Jemu můžeme přijmout cokoliv."
Dotýkání se nohou
Dopis Šríly Prabhupády Ačjutánandovi (3/11/70): "Nikomu nedovol dotýkat se tvých nohou - jen pokud na tom trvají a nelze se tomu nijak vyhnout, můžeš jen vzpomenout na předchozí áčárji a duchovní mistry, přijmout to a odpovědět namaskárem se sepjatýma rukama. To je vaišnavská etiketa.
P. Lílámrita V, str. 58: Když se Šríly Prabhupády novináři na něco ptali, neodpověděl z hlediska toho, co se mělo otisknout, ale mluvil k novinářům jako duším hledajícím vědomí Krišny."
P. Lílámrita V, str. 16: Mladý muž se ptal, "Zrealizoval jste duši v nejniternější hloubce vašeho bytí?"
Prabhupáda: "Ano."
Muž: "Kdy byla napsána Bhagavad-gítá?"
Prabhupáda: "Nyní odpovězte na mou otázku. Jak se získává poznání z Bhagavad-gíty?"
Muž: "Ne, řekněte mi, kdy byla Bhagavad-gítá napsána. Podle některých svámích to bylo před 1500 lety, ale vy říkáte 5000 let."
Šríla Prabhupáda zvýšil hněvivě hlas: "Nejsem váš služebník. Sloužím Krišnovi. Musíte odpovědět na mou otázku!"
Poté muž odešel a Prabhupáda dokončil lekci výrokem, že na Krišnu nebo Jeho zástupce je třeba se obrátit pokorně, se službou a dotazy, a ne pouze klást vyzývavé otázky."
P. Lílámrita V, str. 17: "Tak jako gópí toužily po Krišnovi, Arjuna se rozzlobil pro Krišnu. Když se tedy oddaný rozzlobí pro Krišnu, není na tom nic špatného."

17. Etiketa na svatých místech
P. Lílámrita V, str. 193: "Vydat se na pouť znamená jít tam, kde jsou sádhuové. Jsem zde, tak proč všichni chodí jinam?" "Vrindávan nelze spatřit v hmotném duchu (višaja). Zkouška spočívá v tom, nakolik jste přemohli potřebu jídla, spánku a sexu. Nemyslete si, že můžete jen tak přijít do Vrindávanu a stát se Gósvámími!"
1. Na svaté místo přicházíme, abychom se očistili, rozvinuli své vědomí Krišny.
2. Je důležité být pokorný nejen ve vztahu k ostatním oddaným z ISKCONu, ale ke všem obyvatelům dhámu. (Měli bychom si toho být zvláště vědomi při ,světském' jednání jako je zajišťování dopravy, nákupy atd.)
3. Být skutečně v dhámu znamená být ve společnosti oddaných, naslouchat starším vaišnavům a sloužit jim. Svaté místo nelze spatřit v hmotném duchu (višaja). Závisíme na milosti vaišnavů.
4. Musíme udržovat dobré jméno Šríly Prabhupády tím, že veškeré naše počínání bude čisté. (To zahrnuje vše od jídla po výměnu peněz.)
5. Musíme si být vědomi toho, že Góvardhan, Rádhákund a Šjámakund atd. jsou svrchovaně transcendentní osobnosti. Toužíme-li po jejich daršanu, musíme k tomu mít správné vědomí.
6. Zvířata jsou také obyvateli dhámu. Neměli bychom se s nimi ani přátelit, ani si je znepřátelit. Nejlepší je zachovat neutrální postoj.
7. Důležité je přijít do dhámu v náladě služby, ne požitku. Pak bude naše návštěva úspěšná.
Citáty Šríly Prabhupády
Dopis Šríly Prabhupády Jadunandanovi (3/26/68): "Společnost oddaných je naší jedinou životní útěchou. New York [chrám] může být rušnější než Boston, ale dokud jej vede zkušený oddaný, bude v obou případech vše v pořádku. Sklon k samotě je určitý druh reakce na naše minulé hmotné jednání, ale pro začátečníka není příliš vhodná. ...Nejlepší je nevyhledávat zpočátku samotu, ale setrvat mezi čistými oddanými, jejichž společnost nás ochrání i v případě útoku Máji. Pokud se však neustále věnuješ kázání, je to výborné. Ale zůstat sám na osamělém místě nelze nováčkovi doporučit.
Ve Vrindávanu je samozřejmě oddaná služba velmi účinná, ale nedoporučuje se tam zůstávat o samotě. Snažím se tam získat pěkné místo a až ho budeme mít, budu tam osobně žít s oddanými a radovat se z tamní atmosféry. Dokud se věnujeme oddané službě pod správným vedením, jsme v transcendentním postavení a to je neomezené. Nezáleží na tom, zda jsme ve Vrindávanu nebo v USA. Samozřejmě, vrindávanská atmosféra je velmi sladká. Ale dokud nejsme zcela zbaveni připoutanosti ke hmotě, dokonce i pobyt ve Vrindávanu je nevhodný. Tak jako v případě Kírtanánandy... Naší jistotou je neustálá služba Krišnovi."
P. Lílámrita V, str. 17: "Pokud se některý z mých žáků ve svatém dhámu napije z nádoby a znečistí ji, každý si toho všimne. Nezavdejte příčinu být kritizováni za tuto nečistotnost nebo budou kritizovat mě. Povinností žáků je následovat přísně tyto zvyky." [viz též "Jak rozdávat a přijímat prasádam"]
Všechna zvířata (psi, prasata, opice) jsou obyvateli dhámu
Nedrážděte psy
P. Lílámrita V, str. 25: Jednou ve Vrindávanu oddaní chtěli zahnat několik toulavých psů kameny a pokřikem, ale Prabhupáda je zarazil. "Nechte je být," řekl, a začal psům házet prasádam ze svého talíře.
Opice
P. Lílámrita V, str. 42: "Nebuďte jejich přáteli ani nepřáteli, protože když se s nimi spřátelíte, budou vás obtěžovat. A pokud si je znepřátelíte, dokážou být velmi pomstychtivé. Zachovejte neutrální postoj."

18. Jednání s indickými bráhmany, májávádími a příslušníky ostatních sampradájí
Indičtí bráhmani a májávádí
1. Při jednání se smárta bráhmany si musíme pamatovat, že nemají žádnou pravou paramparu. Proto postrádají transcendentní poznání.
2. Vaišnava je na vyšší úrovni než bráhmana.
3. Druhá pranáma mantra Šríly Prabhupády vyjadřuje, že bychom měli omezit náš styk s májávádími.
4. Májávádím můžeme prokazovat úctu, ale nesmíme přijímat jejich jídlo.
5. Jak porazit májávádí:
(a) Jejich poznání Absolutní Pravdy je neúplné.
(b) Ve svém hledání Absolutní Pravdy používají relativní prostředky.
(c) Překrucují podstatu písem.
(d) Pán Šiva přišel jako Šankaráčárja, aby zmátl démonské osoby ve věku Kali májávádskou filozofií.
6. Májávádím a smárta bráhmanům je lepší nekázat. Měli bychom však kázat nevinným, kteří jimi byli ovlivněni.
Ostatní sampradáji
1. Mezi čtyřmi sampradájami - Šrí, Brahmá, Rudra a Kumára - existují zřetelné rozdíly.
2. Mezi těmito a naší sampradájí existují zřetelné rozdíly.
3. Mezi ISKCONem a ostatními gaudíjskými sampradájami existují jemné rozdíly.
4. Duchovní postavení Šríly Prabhupády je jedinečné. Je naším zvláštním štěstím být s ním spojeni.
5. Pojetí kastovních Gósvámí o žákovské posloupnosti je naprosto zcestné.
6. Vaišnava vzdává ostatním úctu, ať je sebepokročilejší. Čím je pokročilejší, tím je pokornější. Naše jednání s jinými sampradájami by proto mělo být velmi uctivé.
7. Při našem jednání si musíme být vědomi toho, že mezi podřízeností, pokorou a úctou je rozdíl.
8. Vůči ostatním sampradájím bychom měli být vždy uctiví (alespoň navenek), abychom ochránili dobré jméno Šríly Prabhupády.
9. Je dobré znát rozdíly mezi ostatními duchovními společenstvími a jejich nedostatky.
10. Musíme si být vědomi jedinečného postavení Vradžavásích a nikdy je neurážet.
Citáty Šríly Prabhupády P. Lílámrita V, str. 62: "Svámídží, vaši žáci nevyslovují sanskrt příliš správně. Dokonce i mantru Hare Krišna občas vyslovují nesprávně.
Prabhupáda: "Ano, proto jsme přišli sem, abychom získali vaši společnost a mohl jste nás poučit."
Dopis Šríly Prabhupády Alfredu Fordovi (7/16/74): "Co se týče tvých otázek, v Indii požívá sannjásí, osoba ve stavu odříkání, vždy úcty. Dokonce i v této, pro Indii pokleslé době, je sannjásí všude respektován a s živobytím nemá problémy. Máš pravdu, že osoba ve stavu odříkání je uctívána."
Dopis Šríly Prabhupády Džajapatákovi (4/30/70): "K tvým otázkám jak respektovat sannjásí. Každému - i májávádskému - sannjásímu vzdej úctu. To není na škodu. Jak jsi poznamenal, měli bychom následovat pokyn Pána Čaitanji - vzdávat úctu ostatním vzhledem k jejich postavení. Není však nutné se s každým stýkat. Vaišnavovi se špatným charakterem můžeme projevit úctu, ale nemůžeme se s ním stýkat."
P. Nektar 3.30: "Když byl jednou Prabhupáda v Bhaktivedantově Manoru, přišel na návštěvu jeden májávádský sannjásí. Šríla Prabhupáda ho vlídně přijal a strávili spolu nějakou dobu rozhovorem. Když odešel, úmyslně na místě zanechal velký štos letáků. Obsahovaly krátký esej o monistické doktríně, jež tvrdí že "všechno je jedno", čímž popírá přímý význam védských písem a zcela opomíjí Pána Krišnu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Následující odpoledne se Prabhupáda sešel s oddanými jako obvykle. Vždy dostával velký talíř ovoce a ořechů, několik jich snědl a potom požádal žáka, aby rozdal mahá-prasádam všem oddaným. Tohoto dne si vyžádal ony letáky. Oddaní byli překvapeni - "Proč Prabhupáda chce ty letáky?" Když je přinesli, Šríla Prabhupáda řekl, "Rozdejte jeden každému z oddaných." Když se tak dělo, oddaní byli zmateni. Pak Prabhupáda řekl: "Každý si vezme leták, otevře ho a položí si ho na ruku." Vzal několik kousků ovoce z talíře, začal je jíst a pak pokynul, aby byl zbytek rozdán. Řekl, že oddaní mají letáky použít jako papírové talíře. Jeden z oddaných později poznamenal, že Prabhupáda tímto jednoduchým úkonem praktikoval jukta-vairágju. Našel pro ta ateistická pojednání užitečný způsob využití, zesměšnil jejich autora a přesto jej zaměstnal v oddané službě.
Jednání s májávádími
Bhúridžana se Šrílou Prabhupádou v Japonsku, P. Lílámrita V, str. 92: ...Potom začal mluvit druhý sannjásí [májávádí]. Šríla Prabhupáda na nás najednou pohlédl a řekl: "Ihned začněte kírtan." Tak jsme vstali a uprostřed sannjásího řeči začali s kírtanem. "Kázal neosobní filozofii a to jsem nemohl snést," řekl Prabhupáda.

page url: http://www.veda.harekrsna.cz/encyklopedie/vaisnavska_etiketa.htm
Please support us:  
 
© 2001 - 2017 VEDA - Bhaktivedanta Book Trust Krishna.com, authors. CC-BY-SA Jan Mares